Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

sú viděti ty věci, které vy vidíte, a neviděli sú, a slyšeti ty věci, které vy slyšíte, a neslyšeli sú.“

L10,25 A aj, z zákona umělý vstal jest, pokúšeje jeho a řka: „Mistře, co čině život věčný mieti budu?“ L10,26 A on vece k němu: „[V zákoně]text doplněný editorem[334]V zákoně] In lege lat. co psáno jest? Kterak čteš?“ L10,27 On odpověděv vece: „Milovati budeš pána boha svého ze všeho srdce svého a ze všie duše své a ze všie mysli své a ze všie moci své a bližnieho svého jako sám se.“ L10,28 I vece jemu: „Právěs otpověděl, to čiň a budeš živ.“

L10,29 A on chtě se zpraviti, vece k Ježíšovi: „A kto [jest]text doplněný editorem[335]jest] est lat. mój bližní?“ L10,30 A vzhléd vzhóru Ježíš, vece: „Člověk jeden stupováše od Jeruzaléma do Jericho i upadl jest v lotry, kteří také oblúpili sú ho, a rány vzloživše, otešli sú, otpolu živa opustivše. L10,31 I přihodilo se, že kněz jeden sstupuje túž cestú, i viděv ho, minul jest. L10,32 Též i podkněžie, a když bieše podlé miesta, [a]text doplněný editorem[337]a] et lat. uzřev jej, pominu. L10,33 Ale Samaritán jeden cestu čině, přišel jest k němu, a uzřev ho, milosrdenstvím jest hnut. L10,34 A přiblíživ se, uváza jemu rány jeho, naliv vína a oleje. A vloživ ho na hovado své, vedl jest do chléva a péči o něm měl. L10,35 A druhý den vyňal jest dva penieze i dal jest chlévníku a vece: Péči o něm měj, a což kolivěk předáš, já když se vrátím, vrátím tobě. L10,36 Ktož z těch tří vidí se tobě bližní býti tomu, jenž upadl jest mezi lotry?“ L10,37 A on vece: „Ten, kterýž jest učinil milosrdenstvie jemu.“ I vece jemu Ježíš: „Jdi i ty učiň tak.“

L10,38 I stalo se jest tak, když jdiechu, a on vjide do jednoho hrádku a žena jedna jménem Marta přije jej do domu svého. L10,39 A té bieše sestra jménem Maria, jenž také sediec vedlé noh pána, poslúcháše slova jeho, L10,40 ale Marta pilna bieše vedlé častého slúženie. Jenž stojéci i vece: „Pane, nenie tobě péče, že sestra má ostavila mě samu slúžiti? Protož řci jí, ať mi pomóž.“ L10,41 A otpověděv hospodin, vece jí: „Marta, Marta, pečliva si a mútíš se při mnohých věcech. L10,42 Jistě jednoho jest potřebie. Maria najlepší stranu zvolila jest, jenž ot nie nebude otjata.“

Kapitola jedenádctá

L11,1 I stalo se jest, když bieše na jednom miestě modle se a když přesta, vece jeden z učedlníkóv jeho k němu: „Pane, nauč nás modliti se, jakož i Jan učil učedlníky své.“ L11,2 I vece jim: „A když se modlíte, řiekajte: Otče náš, osvěť se jméno tvé, přiď králevstvie tvé. L11,3 Chléb náš vezdajší daj nám dnes. L11,4 I otpusť nám hřiechy naše, jakož i my otpúštiemy všelikým viníkóm našim. A neuvoď nás u pokušenie.“

L11,5 I vece k nim: „Kto z vás bude mieti přietele a pójde k němu o puolnoci a die jemu: Přieteli, pójč mi tří chlebóv, L11,6 neb přietel mój přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych položil před ním. L11,7 A on zevnitř otpověděv, i die: Neroď mi truchlivu býti, nebť již dveře zavřěny sú i děti mé na posteli sú se mnú, nemohuť vstáti a dáti tobě. L11,8 A on ač setrvá tluka, pravi vám, a ač nedá jemu vstana, protože přietel jeho jest, však pro jeho ustavičnost vstane a dá jemu, kolikž kolivěk potřebuje. L11,9 A já pravi vám, proste a bude vám dáno, hledajte a naleznete, tlucte a bude vám otevřěno. L11,10 Neb každý, ktož prosí, vezme, a kto hledá, nalezne, a tomu, jenž tluče, bude otevřěno. L11,11 A ktož z vás u otce bude prositi chleba, zdali kamene podá jemu? Neb ryby, zdali za rybu podá jemu hada? L11,12 Nebo bude li prositi vajce, zdali podá jemu štíra? L11,13 A poňavadž vy súce zlí, znáte dobré věci dané dáti synóm vašim, čím pak viece otec váš nebeský s nebe dá dobré věci ducha svatého těm, ješto ho prosie.“

L11,14 A bieše Ježíš vymietaje diábla a ten bieše němý. A když vyvrhl diábla, mluvil jest němý. I divili sú se zástupové. L11,15 Ale někteří řekli sú z nich: „Belzebubem, kniežetem diáblóv, vymietá diábly.“ L11,16 A jiní pokúšejíce, divu s nebes hledáchu ot něho. L11,17 A on, jakž uzřel myšlenie jich, řekl jest jim: „Každé králevstvie v sobě rozdělené zpustie a dóm na dóm padne. L11,18 A poňavadž šatan v sobě rozdělen jest, kterak stane králevstvie jeho, že diete mě Belzebubem diábly vymietati? L11,19 A vymietám li já Belzebubem diábly, synové vaši kým vymietají? Protož oni súdce vaši budú. L11,20 Jistě vymietám li prstem božím diábly,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).