Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

syn tvój tento, jenžto jest statek svój s kurvami sežral, přišel, zabili sú jemu telce tučného. L15,31 A on vece jemu: Synu, ty si vždycky se mnú a všecky věci mé tvé sú. L15,32 Ale hodovati a veseliti se musil sem, nebo bratr tvój tento umřel bieše, i ožil jest, zahynul bieše, a nalezen jest.“

Šestnádctá

L16,1 A pravieše k učedlníkóm svým: „Člověk jeden bieše bohatý, jenž mějieše vladaře, a ten obžalován bieše před ním, jako by byl rozptýlel zbožie jeho. L16,2 A povolal jest jeho [i vece jemu]text doplněný editorem[505]i vece jemu] et ait illi lat.: Co to slyším o tobě? Daj počet vladařstvie svého, neb již nebudeš moci vlásti. L16,3 I vece vladař sám v sobě: Co učiním, že pán mój otjímá ote mne vladařstvie? Kopati nemohu, žebrati se stydím. L16,4 Viem, co učiním, aby když odstrčen budu od vladařstvie, vzeli mě v domy své. L16,5 A tak svolav všecky dlužníky pána svého, vece k prvniemu: Kterak mnoho si dlužen pánu mému? L16,6 A on vece jemu: Sto lavic oleje. I vece jemu: Vezmi zápis svój a seď brzo, napiš L. L16,7 Potom jinému vece: A ty kterak mnoho si dlužen pánu mému? Kterýž vece: Sto korcóv pšenice. Vece jemu: Vezmi listy a napiš LXXX. L16,8 I chválil jest pán sbožie vladaře, že by opatrně učinil. Neb synové tohoto světa opatrnější sú v svém pokolení nežli synové budúcieho světa. L16,9 A aj, pravi vám, čiňte sobě přátely s zbožie zlosti, ať když nedostatečni budete, vezmú vás u věčné přiebytky. L16,10 Kto jest věrný u mále, i u mnoze věrný jest. A kto u mále nevěrný jest, i u větčiem nevěren jest. L16,11 Protož když ste ve zlém sboží věrní nebyli, co právě jest, kto vám uvěří? L16,12 A poňavadž v ciziem věrní ste nebyli, co vašeho jest, kto vám dá? L16,13 Nižádný sluha nemóž dvěma pánoma slúžiti, neboť bude jednoho nenáviděti, a druhého milovati, nebo jednomu se bude přídržeti, a druhým zhrzeti. Nemóžete bohu slúžiti a sboží.“

L16,14 Uslyšechu to všickni zákonníci, kteří biechu lakomí, a posmieváchu se jemu. L16,15 I vece jim: „Vy ste, jenž se spravedlivi činíte před lidmi, ale buoh zná srdce vaše. Neb co jest vyššieho před lidmi, ohavno jest před bohem. L16,16 A zákon i proroci až do Jana, odtud se králevstvie božie zvěstuje a všeliký jemu násilé činí. L16,17 Neb snáze jest nebi i zemi pominúti nežli z zákona jednomu slovu upadnúti. L16,18 Všeliký, kto pustí ženú svú a pojme jinú, smilní. A ktož puštěnú ot muže pojme, smilní.“

L16,19 „Člověk jeden bieše bohatý a obláčieše se v zlatohlav a u bielé plátno a hodováše každý den stkvostně. L16,20 A bieše jeden žebrák jménem Lazar, jenž ležieše u vrát jeho, plný nežitóv, L16,21 žádaje nasycen býti drobtóv, jenž padáchu s stola bohatce, a nižádný jemu nedáváše, ale i psi přichodiechu a lízáchu nežity jeho. L16,22 I stalo se jest, že umřel žebrák a nesen bieše do lóna Abrahamova ot andělóv. A umřel jest i bohatý a pohřeben jest v pekle. L16,23 A vzdvih oči svoji, když bieše v mukách, uzřel jest Abrahama zdaleka a Lazara v lónu jeho. L16,24 I on volaje, vece: Otče Abrahame, smiluj se nade mnú [a]text doplněný editorem[518]a] et lat. pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého u vodě a svlaží jazyk mój, neb se mučím v tomto plameni. L16,25 I vece jemu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes vzal dobré za života tvého, a Lazar takež zlé. Ale již on veselí se, a ty se mučíš. L16,26 A mezi těmi všemi věcmi, mezi námi a vámi cíl veliký utvrzen jest, že ti, kteříž chtie odsud k vám [jíti]text doplněný editorem[520]jíti] transire lat., nemohú ani otonud sem přijíti mohú. L16,27 I vece: Tehdy, otče, prosím tebe, aby poslal ho do domu [otce]text doplněný editorem[522]otce] patris lat. mého, L16,28 nebť mám pět bratří, ať jim svědčí, aby i oni nepřišli v toto miesto muk. L16,29 I vece jemu Abraham: Majíť Mojžieše a proroky, nechť jich poslúchají. L16,30 A on vece: Nic, otče Abrahame, ale ač kto z mrtvých pójde k nim, pokánie činiti budú. L16,31 I vece jemu: Poňavadž Mojžieše a prorokóv neposlúchají, aniž ač kto z mrtvých vstane, uvěřie jemu.“

Sedmnádctá

L17,1 A učedlníkóm svým vece: „Nelze jest, by nepřišla pohoršenie, ale běda jemu, skrze kohož příde. L17,2 Užitečnějí by bylo jemu, aby kámen žrnový byl na jeho hrdlo vložen a uvržen byl u moře, než by pohoršil jednoho z najmenších těchto mezi sebú. L17,3 Znamenajte

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).