Bible litoměřická, Lukášovo evangelium

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, fond litoměřické kapituly (Litoměřice, Česko), sign. BIF 2, ff. 405r–419r. Editoři Džunková, Katarína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

<<<<<416v417r417v418r418v419r>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ale samy na se plačte a na syny své. L23,29 Neb aj, přídú dnové, v kterýchžto budú řéci: Blahoslavené bezdětkyně a břichové, jenž sú neporodili, a prsi, ješto sú nekrmily! L23,30 Tehdy počnú řéci horám: Padněte na ny, a pahrbkóm: Přikrýte ny! L23,31 Nebo poňavadž na zeleném dřevě to činie, na uschlém co bude?“ L23,32 I biešta uvedena i jiná dva zlosyny s ním, aby zabiti byli.

L23,33 A když přijidechu na miesto, jenž slove Popravné, tu sú ukřižovali ho i lotry, jednoho na pravici a druhého na levici. L23,34 Ale Ježíš pravieše: „Otče, odpusť jim, nebť nevědie, co činie.“ A rozdělivše rúcho jeho, pustili sú losy. L23,35 I stáše lid čekaje jeho. A posmieváchu se jemu kniežata kněžská s nimi řkúce: „Jiné jest zdrávy činil, sám se zdráva učiň, jest li on Kristus, boží vyvolený!“ L23,36 Posmieváchu se i rytieři jemu přistúpivše a ocet dáváchu jemu L23,37 řkúce: „Jsi li ty král židovský, učiň se spasena!“ L23,38 A bieše i nápis psaný nad nimi čtenami řeckými, latinskými i židovskými: Tento jest Ježíš, král židovský. L23,39 A jeden z těch lotróv, ješto visiešta, porúháše se jemu řka: „Jsi li ty Kristus, uzdrav se samého i nás!“ L23,40 [A]text doplněný editorem[687]A] autem lat. odpověděv druhý lajieše jemu řka: „Ani ty se bojíš boha, že si v témž potupení? L23,41 A my zajisté spravedlivě, [neb]text doplněný editorem[688]neb] nam lat. hodné věci za skutky béřeme, ale tento nic jest zlého neučinil.“ L23,42 I mluvieše k Ježíšovi: „Pane, zpomeň na mě, když přídeš do králevstvie svého.“ L23,43 I řekl jest jemu Ježíš: „Věrně pravi tobě, dnes se mnú budeš v ráji.“

L23,44 A bieše jakžto hodina šestá a tmy učinichu se po vší zemi až do deváté hodiny. L23,45 A zatmělo se jest slunce a opona chrámu roztrhla se napoly. L23,46 A zvolav hlasem velikým Ježíš, vece: „Otče, v tvoji ruce porúčiem duch mój.“ A to pověděv, zdechl jest. L23,47 A uzřev centurio, co se bieše stalo, chváléše boha řka: „Věrně tento člověk spravedlivý bieše.“ L23,48 A vešken zástup těch, ješto spolu biechu u té odivy a diviechu se, co se dějieše, tepúce prsi své, navracováchu se. L23,49 A stáchu všickni známí jeho zdaleka a ženy, které biechu šly za ním od Galilee, to vidúce.

L23,50 A aj, muž jménem Jozef, [jenž bieše]text doplněný editorem[689]jenž bieše] qui erat lat. dvořenín, muž dobrý a spravedlivý, L23,51 ten bieše nepřivolil radě a skutkóm jich, z Aromatie, města židovského, jenž čakáše i on králevstvie božieho, L23,52 ten přistúpi k Pilátovi [i]text doplněný editorem[690]i]et lat. uprosi tělo Ježíšovo. L23,53 A složiv obinu v plátno i položi jej v hrob vytesaný, v němžto ještě žádný nebieše položen. L23,54 [A ten den bieše pátek, a na sobotu sě chýléše.]text doplněný editorem[691]A ten den bieše pátek, a na sobotu sě chýléše] Et dies erat parasceves, et sabbatum illucescebat lat. L23,55 [Pak]text doplněný editorem[692]Pak] autem lat. přišedše ženy, kteréž s ním biechu přišly z Galilee, ohledachu hrob, a kterak bieše položeno tělo jeho. L23,56 A vrátivše se, připravichu vonné masti, a v sobotu jistě umlčechu vedlé přikázanie.

XXIIII.

L24,1 Pak v jednu sobotu velmi ráno přišly sú k hrobu, nesúce masti, kteréž biechu připravily, L24,2 i nalezly sú kámen odvalený od hrobu. L24,3 A všedše nenalezly sú tělo Ježíšovo. L24,4 I stalo se jest, když se biechu z toho na své mysli užasly, aj, dva muže stála sta podlé nich v rúše stkvúciem. L24,5 A když se báchu a klániechu tvář k zemi, řekli sú k nim: „Co hledáte živého s mrtvými? L24,6 Nenieť zde, [ale]text doplněný editorem[696]ale] sed lat. vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak jest mluvil vám, když ještě v Galilee bieše, L24,7 řka, že musí syn člověka zrazen býti v ruce lidí hřiešných a ukřižován býti a třetí den z mrtvých vstáti.“ L24,8 I rozpomanuchu se na jeho slova. L24,9 A vrátivše se od hrobu, zvěstovaly sú tyto všecky věci oněm jedenádcti i jiným všem. L24,10 A bieše Maria Magdalena a Johanna a Maria Jakubova a jiné, ješto s nimi biechu, kteréžto praviechu k apoštolóm tyto věci. L24,11 I zdáchu se před nimi ta slova nesmyslná věc a nejistá a nevěřiechu jim. L24,12 Ale Petr vstav, běžal jest k hrobu a schýliv se uzřel jest sama prostěradla položena. I odjide, sám v sobě divě se, co se [bíše]text doplněný editorem stalo.

L24,13 A aj, dva z nich jdiešta toho dne do kaštelu, jenž bieše vzdáli honóv šedesát od Jeruzaléma, jménem Emaus. L24,14 I ona mluviešta spolu o těch věcech všech, které se biechu přihodily. L24,15 I stalo se jest, když sta sobě bála a mezi sebú tázala, a on Ježíš přiblíživ se, jdieše s nimi, L24,16 ale oči jich biešta držěně, aby ho nepoznali. L24,17 I vece k nima: „Které sú to řeči, kteréž spolu mluvíte chodiece a jste smutni?“ L24,18 A odpověděv jeden, jemuž

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).