nevěřenie, a mnozí sě tomu diviechu. I točieše sě u vesniciech okolo učě.

Mc6,7 A povolav dvúnádcti, jě sě jich rozsielati po dvú, dávaje jim moc nad duchy nečistými. Mc6,8 A přikáza jim, aby ničehož nebrali na cěstu, jedno huol tolikož: ani mošny, ani chleba, ani střiebra v uzle, Mc6,9 ale aby sě obuli v ščibaly, a neobláčili sě ve dvě sukni. Mc6,10 I povědě jim: „Kamž koli vejdete v dóm, tu ostaňte, doňadž odtud nevyjdete. Mc6,11 A ktož koli vás nepřijmú ani uslyšie, vyjdúce odtud vyrazte prach z svých noh jim na svědečstvie.“ Mc6,12 A vyšedše oni, kázáchu, aby pokánie činili, Mc6,13 a mnohé diábly vypuzěváchu a mazáchu olejem mnohé neduživé, i býváchu zdrávi.

Mc6,14 To uslyšěv král Herodes, že jmě Ježíšovo již bieše ohlášeno, i mluvieše, že Jan Křtitel vstal z mrtvých jest, a proto moci také jím sě dějí. Mc6,15 Ale jiní mluviechu, že jest Heliáš. Opět jiní praviechu, že jest prorok, jakožto jeden z prorokóv. Mc6,16 To uslyšav Herodes, vecě: „Já sem Jana sťal, a ten jest z mrtvých vstal.“ Mc6,17 Nebo ten Herodes bieše poslal a jal Jana i choval jeho v žaláři pro Herodiášovú, ženu Filipovu, bratra svého, neb ji bieše pojal. Mc6,18 I mluvieše Jan Herodovi: „Nelzeť jest tobě jmieti ženy bratra tvého.“ Mc6,19 Protož Herodiášová zlobieše sě naň a chtieše jeho zabiti, ale nemožieše. Mc6,20 Nebo Herodes pobáváše sě Jana, věda jeho mužě spravedlného i svatého, i ostřieháše jeho. A slyšě jeho, mnohé věci činieše a rád jeho poslúcháše. Mc6,21 A když sě den pohodlný přihodi, tehdy Herodes své narozenie pamatuje, učini večeři kniežatóm a tribunóm a prvním z Galilee. Mc6,22 A když vjide dci Herodiášové i skákáše, a to sě slíbi Herodovi i kvašěnóm, tehdy král vecě děvečcě: „Pros u mne, co chceš, a dám tobě.“ Mc6,23 I přisěže a řka jie: „Což kolivěk žádati budeš, dám tobě, chceš li, polovici králevstvie mého.“ Mc6,24 Tehdy ona když vyjide, vecě své mateři: „Co prositi budu?“ A ona povědě: „Hlavy Janovy Křtitele.“ Mc6,25 A když inhed vjide, chvátajíci před krále, vzprosi řkúci: „Chci, aby mi inhed dal v okříně hlavu Janovu Křtitelovu.“ Mc6,26 I smúti sě král, pro svú přísahu i pro kvašěny nechtě jie zamútiti. Mc6,27 Ale poslav kata, káza přinésti hlavu jeho v okříně. [I stě jej v žaláři.]text doplněný editorem[195]I stě jej v žaláři] Et decollavit eum in carcere lat. Mc6,28 [I přinese hlavu jeho v okříně]text doplněný editorem[196]I přinese hlavu jeho v okříně] et attulit caput eius in disco lat. i da ji děvečcě a děvečka da své mateři. Mc6,29 To uslyšěvše jeho učedlníci, přijidechu i vzěchu jeho tělo i vložichu je v rov.

Mc6,30 Pak přišedše učedlníci k Ježíšovi, vypravichu jemu všechno to, což biechu učinili i učili. Mc6,31 I vecě jim: „Poďte za sě na púšti a otpočinete maličko.“ Nebo k nim mnozí přichodiechu a mnozí otchodiechu, až nejmějiechu chvíle k najedení. Mc6,32 A vsědše na lodí, i bráchu sě na púšti za sě. Mc6,33 A uzřěvše jě pryč jdúce, poznachu to mnozí i běžiechu za ním pěši ze všěch měst i předběhú jě tam. Mc6,34 A vyšed z lodie Ježíš, uzřěv veliký zástup, slitova sě nad nimi, nebo biechu jako ovcě nemajíce pastýřě, i jě sě jich učiti mnohé věci. Mc6,35 A když již by dlúhá chvíle, přistúpivše jeho učedlníci, vecěchu jemu: „Tuto jest púště a již chvíle přeminula jest. Mc6,36 Rozpusť jě, ať otejdúc do najbližších vesnic a ulic, kúpiec sobě pokrma, i pojědie.“ Mc6,37 A on otpověděv, i vecě jim: „Vy jim dajte pojiesti.“ I vecěchu jemu: „Tehdy pójdem a kúpímy chleba za dvě stě peněz a dámy jim pojiesti.“ Mc6,38 I vecě jim Ježíš: „Koliko chlebóv máte? Jděte a ohlédajte.“ A oni vzvěděvše, pověděchu jemu: „Pět chlebóv a dvě rybě.“ Mc6,39 I přikáza jim, aby zsadili jě všěcky v svých pluciech na zeleném sěně. Mc6,40 I zsadichu sě po rozdielech po sto a po pětidcát. Mc6,41 A vzem Ježíš