jide do věčného přiebytka. A pak mlazší jide za ním třetí den přěd boží obličěj.
{O mlčení a přikázaní božím}meziřádkový přípisek mladší rukou
Opat Mojžieš vecě: Čtvera věc jest, jiežto má mnich na počátcě ostřiehati a držěti. Najprvé mlčěnie a božie přikázanie držěti a pokornu býti, sám sě ponižijě, a súženie v chudobě. Mnichu slušie vždy plakati na své hřiechy a vždy v každú hodinu smrt mieti na paměti.
{Tuto sě o poslednieho věku prorokovu}meziřádkový přípisek mladší rukou
Světí otci jednú sě sebravše i prorokováchu o poslednieho věku lidech. Z těch jeden najprvnější, jemužto diechu Qvirio, vecě a řka: Zajisté my smy, ješto ješče božie přikázanie držímy a plnímy. Tu jeho otázachu jiní otci světí a řkúce: A co ti, ješto budú po nás? On jim vecě: Napoly snad budú plniti božie přikázanie a věčného boha budú následovati. Opět jeho otázachu otci světí a řkúc: Což pak ti, ješto po těch budú? Odpovědě Qvirio a řka: Lidé toho poslednieho věku málo budú božieho přikázanie plniti i zapomanú jeho přikázanie. A tehdy bude panovati křivda a nepravda a milosrdie potuchne. A proto na ně buoh přěpustí veliké pokušenie. A ktož v tom pokušení u pravé vieřě stojie, ti budú lepší i zčastnější i duostojnější než my ani naši přězší, jenž sú přěd námi byli.
{O pokoře}meziřádkový přípisek mladší rukou; * pokoře] pkrzye
Bratr jeden tázáše opata Agatona a řka: Otče, já bych rád přěbýval v sboru bratrském. Pověz mi, kterak jest s nimi přěbývati! Vecě jemu stařec a řka: To vždy měj mimo všecko jiné na paměti, jakos najprvní
