A přišedše pak ti, jenž jemu pomoci chtiechu, a podavše jemu rukú i uvážechu sami až do hrdla. Tu svatý Antonius o svatém Pafunciem vecě: Zajisté tento člověk jest, jenž našě dušě muože spasiti. Jehož řěčí ta bratřie polepšichu sebe i jěchu sě káti. A toho bratra, jenž bieše zaběhl, do kláštera vrátichu.
Stařec jeden vecě: Když uzříš kterého člověka hřěšiece, neviň jeho, ale toho, ještoť jemu přěkážie, a řka: Nestojte mně, že jest ten nechtě přělščen jako i já. Plač a pros boha, ať nás utěší, neboť vás všěch přělštije diábel škaredý a závistivý.
Timoteus pústenník když tázáše opata o jednom bratru obmeškalém a řka: I co jest tomu bratru učiniti? Timoteus poradi, aby jej z kláštera vyhnali. A když by ten bratr vypuzen, inhed pokušenie spade na Timotea. A když, pláčě, prosieše boha a řka: Shřěšilť sem, hospodine, smiluj sě nade mnú; tu k ňemu přijide hlas a řka: Timotee, protoť sě jest toto tobě stalo, nebos na toho bratra vzezřěl v jeho pokušení.
Jeden svatý otec když bieše v uotrapě, tu uzřě čtver řád lidský přěd božím obličějem. A najprvní bieše nemocných a bohu v své nemoci chválu vzdavajících. A druhý bieše hospodářský, ješto ve jmě božie sluhám jeho potřěbu činie. Třetí řád bieše pústenničí, ješto lidí nevídají. A čtvrtý těch, ješto sú poddáni u poslušenstvie pro buoh svatým otcóm. A ten řád čtvrtý, jenž u poslušenstvie poddán bieše, ten jest byl najvyšší a jmějieše zlaté koruny
