Bratr jeden tázáše Pemena opata a řka: Co sě tiem miení, ješto svatý Pavel apoštol die: Všecko čisté k čistému? Odpovědě jemu stařec a řka: Ktož chce toho dojíti, aby tomu rozuměl, musíť sě ponížiti tak, jakž by slul všěch najmenší a najhřiešnější. Jemuž ten bratr vecě: Kako já to mohu učiniti, bych sě menším nazval nežli vražedlník? Stařec jemu vecě: Ktož chce účasten býti těch sluov, když uzří kterého vražedlníka, ješto jest druhého zabil, aby takto řekl sám k sobě: Tento jest jediný ten hřiech učinil, ale já na všaký den svú duši zabíjiem. A když jeho počě ten tázati, kterak by to mělo býti a kteraký jest to rozom, povědě stařec a řka: Jedinéť jest spravedlnost v tom člověku, aby sám sě sobě protivil. Nebo tehdy bude spravedlný, kdyžto své hřiechy potupí.
Bratřie jedni, kdyžto sediechu s Pemenem opatem, i počěchu chváliti jednoho bratra dva mezi sebú a řkúc: Dobrý jest tento bratr, neb zlého nenávidí. Otáza jeho Pemen a řka: Pověz mi to, co je to, že zlého nenávidí, a nevida zlého? A nevěda ten bratr, co odpověděti, i počě prositi a řka: Otče, prosím tebe, aby mi pověděl. Tu jemu stařec vecě: Tenť sě zlého střěže, ktožť hřiecha nenávidí a bližnieho, to jest bratra, miluje a jej ctí.
Opět bratr jeden tázáše Pemena opata a řka: Kterak sě slušie chovati, aby jeden druhého nezpravoval, ani svého bližnieho? Jemuž stařec vecě: Já a muoj bližní mávě dva obličějě.
