a oltáři boží ztlačeni, ani mohu na krev mých synuov hlédati. Tehdy ti všicni, jenž tu biechu, urozoměchu tomu, že mu jest jakež takež tajenstvie zěveno, jehož nechce zěviti. I počěchu jeho tajně střieci, aby pryč neušel. Tehdy proti tomu mezi všěmi nadhlasně vecě: Nebuduť jiesti ani píti, leč mě odpustíte. A po sedmi dnech namřěv sě hladem, vzem odpušťenie, s velikým zástupem přijide na to miesto, jemuž dějí Becirrus, i káza sě tomu sboru vrátiti. Ale vybra s sebú čtyřidcěti mnichuov, jížto mějiechu ztravici a jížto sě možiechu postiti až do večera. A pátý den přijide do Pelusium města. A navštieviv tu bratří, jenžto tu po púšťech v uokolí přěbýváchu i na tom městě, jemužto dějí Lichnos. A pak sě bra tři dni k hradu, jemužto Tanmaston dějí, aby ohlédal biskupa Drokoncie zpovědlníka, jenž sě tu kryjieše. A utěšiv sě jeho viděním, tak slavného mužě. A po druhém jide mnohem dále, až do Babyloně s velikú prací, aby jej opatřil biskupa Filona i zpovědlníka. Nebo ta oba Constancius, král ařiánský, jenžto kacieř byl, zanesl do těch měst. Odtovad pak svatý Ilarion vyšed druhý den i přijide do Afrodicon městečka otvořitého. Tu najem jáhna, jemuž Bazianus diechu, a ten bieše obykl na velblúdiech provoditi k svatému Antoní, ktož jest koli šel. Tehdy povědě bratří, že jest svatý Antoní sšel s tohoto světa a že jemu má čísti vigilie a na tom miestě, na ňemžto jest umřěl. Tehdy tři dni a tři noci blúdieše po pustém hvozdě, avšak přijidechu na jednu horu velmi vysokú