A když to oni zvěděchu, všichni sě k ňemu sebrachu a s próvodem takého vuodcě zchodiechu všě kláštery a ztravici podobnú s sebú nesúce. Neb sě jich někdy sebráše do dvú tisící. A když budieše k tomu času, každá ves svému bližniemu klášteru ku přijětí svatých radostně jim ztravici dáváchu.
A mějieše ten obyčěj, že ižádného bratra najmenšieho i najchuzšieho neminieše. A kterýž tiem příkladem na púšť jde, ostřiehaj sě, aby neletěl. I přijide k jednomu z svých učeníkuov s velikým zástupem mnichóv, a chtie jeho viděti, do jednoho městečka, jenž sluove Cluza, v ten čas, kdyžto sě bieše sebral vešken lid do chrámu Veneris té modly. A téj sě modle biechu na čest sebrali diáblu Luciferu, jemužto sě Saracéni modlé. A to městečko jest jako na poly rozděleno i obyčěji i postavením. To uslyšěvše, že svatý Ilarion jde, neb bieše mnoho Saracénuov uzdravil od posědenie diábelského, a sebravše sě s dětmi i s ženami i vyjidechu proti ňemu. A poklonivše sě jemu i zvolachu: Barech, točíš požehnaný náš! Jěžto on míle a pokorně přijem, počě prositi, aby sě radše bohu než kamení klaněli. A také sám velmi pláčě, v nebe hledě a slibuje, že často chce přichoditi, budú li u buoh věřiti. A divná jest božie milost, že jeho nepustichu nikame, leč by jim dřieve kostel založil a popa jich, jakž bieše korunován, pokřstil a naučil vieřě křěsťanské.
A pak druhého léta, když chtieše jíti klášteruov navštěvovat a bieše poslal po lístku, u kterých sě chce staviti,