což ste mluvili, i užitečné jest všěm milujícím boha. Ale to příhody bratrské ukazují, že dobrý skutek nemuož býti jistý, nebo smy často vídali bratří, ten řád držiece, však sú bývali přělšťeni. A protož je v těch dobrých skutciech dobré opatrnosti nebylo. Ani jiná příhoda jich padenie činila, než že sú nebyli naučeni od starších, aby byli držěli ten rozum opatrný, ješto mnichu ukazuje pravú cěstu a nedá jemu vyjíti ze smiery ani sě nachýliti ke zlým činóm. A protož najprvé přěde všěmi skutky dobrými opatrnost mají napřěd vždy položiti, neb jest to zěvno, že nižádný dobrý skutek bez uopatrnosti nemuož býti svrchován. A na té řěči svatého Antonie všichni ostachu, že opatrnost upřiemo mnicha vede bez rozpači přěd buoh a všěch dobrých skutkuov opatrnost jest pravá máti a strážě pravá.
Abychom toho jistými příklady potvrdili, povědě vám o jednom starci, jemužto Erones diechu, jenž nemajě opatrnosti, vše své dávné úsilé ztratil a nad to hubeně svuoj život skonal. Přěd malým časem upade s najvyššieho až do najnižšieho. Zajisté on jest na púšti sám o sobě byl a paddesát let tak přěbýval v samoti a u velikém jsa utrpení. Tento jistý po takém úsilí diáblem jsa přělúzen i letě tak těžkým padením, až všěm pústenníkóm po púšti učini žalost velmi velikú. A byl by nikakež tak těžcě nepadl, kdyby byl měl při sobě opatrný duomysl. Tak jest utrpenie
