hoden bude pekelnieho ohně. Mt5,23 Protož obětuješ li dar svój k oltáři a tu se rozpomeneš, že bratr tvój má něco proti tobě, Mt5,24 nechajž tu daru svého před oltářem a jdi, prvé smiř se s bratrem svým, a potom příjda, obětovati budeš dar svój. Mt5,25 Budiž povolen protivníku svému rychle, doniž jsi s ním na cestě, aby snad nedal tebe protivník tvój súdci a súdce dal by tě služebníku a byl by vsazen do žaláře. Mt5,26 Zajisté pravím tobě, že nevyjdeš odtud, až navrátíš poslední šart.“
Mt5,27 „Slyšali ste, že jest řečeno starým: Nesesmilníš. Mt5,28 Ale jáť vám pravím, že každý, ktož uzří ženu ku požádaní jie, jižť jest sesmilnil s ní v srdci svém. Mt5,29 Jestliže oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe, nebo užitečné jest tobě, aby zahynul jeden úd tvój, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do pekelnieho ohně. Mt5,30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe, nebo užitečné jest tobě, ať by zahynul jeden úd tvój, nežli by všecko tělo tvé šlo do pekelného ohně. Mt5,31 Řečeno jest starým: Kto by koli propustil manželku svú, aby jie dal lístek zapuzenie. Mt5,32 Ale jáť vám pravím, že každý, kto koli propustí manželku svú kromě příčiny smilstva, činí ji, aby cizoložila, a ktož propuštěnú pojme, cizoloží.“
Mt5,33 „Opět slyšali ste, že řečeno jest starým: Nebudeš křívě přisáhati, ale plniti budeš pánu přísahy své. Mt5,34 Ale jáť vám pravím, nikoli nepřisáhajte. Ani skrze nebe, nebo stolice boží jest, Mt5,35 ani skrze zemi, nebo podnož noh jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město krále velikého jest. Mt5,36 Ani skrze hlavu svú budeš přisáhati, nebo nemóžeš jednoho vlasu učiniti bielého aneb černého. Mt5,37 Ale buď řeč vaše: Jest li, jest, nenie li, nenie. Což pak nadto jest viece,
