do[15v]číslo strany rukopisubrých skutkuo k prospěchu pokánie. Protož najprv pán požádá počtu, jak sme to hovádko krmili přieliš rozkošně. Neb die písmo: Ktož rozkošně krmí sluhu svého, potom jej uzří neposlušného. Druhé, jestliže sme jemu ujímali potřebné živnosti bez rozumu. Neb proto z vraždy těla svého byli bychom viněni. Jakož o tom svatý Bernart píše k svým bratřím řka: Jsú i jiné práce těla, kterýchž jest potřebí, totiž bdění, postové a k tomu podobné věci, kteréž by duchovním na překážku nebyly, ale spomáhaly činěny s rozumem a rozšafností. Pak li by nerozšafně a nemírně ty věci činěny[at]činěny] ciňeny byly, totiž že by člověk v duchu hynul a pro nemoc těla újmu by měly duchovní věci, a tak by člověk odjal tělu svému moc k dobrým skutkóm, duchu dobrú žádost, příklad dobrý bližnímu a bohu čest a chválu, byl by svatokrátce a všemi těmi věcmi proti bohu vinen. Protož svatý Řehoř dí: Skrze zdrželivost těla hřiechové uhašeni bývají na těle, neb se přihází, že, chtiec bojovati zdrželivostí proti ďáblu nepřieteli, i zahubuje domácího měštěnína. Protož v tom rozumu užívati sluší zdravého. Opět z toho pán počtu požádá, jestliže sme metlú kázni trestali to hovádko, zpurnost a rozpustilost v něm skrocujíce. Jakož o tom svatý Bernart dí: Jhem kázni nezbednost mravuo skrocena býti má. A jinde dí: Ó, kterak způsobný činí všecken stav těla i mysli kázeň! Neb skloňuje šíji, snižuje obočí, obličej zpravuje, zdržuje oči, zbraňuje smíchu, uskrovňuje jazyku, skrocuje lakotu, hasí hněv a řídí kroky člověka.