[22v]číslo strany rukopisuA Hugo o svatém vítězu takto dí: Hrozní katové, kteříž se nikdý neslitují, budú hotovi, aby po výpovědi učiněné tebe potupeného zchytili do věčných muk. Tehdy biedný člověk lkaje die: Přijali sú mě jako lev hotov sa k lúpeži a jako mladý lvík přebývaje v skrýších. Ó, bolest nevýmluvná takového hrozného protivenství! Ještě o tom svatý Bernart dí: Jakéť se zdá naříkaní bude, jaký pláč, zámutek, když odděleni budú zlí od tovařiství spravedlivých a od vidění božího. A súce dáni v moc ďáblóm, puojdú s nimi do věčného ohně, aby mučen byl každý podlé své viny. Tuť bídní hřiešníci, nemajíce žádné naděje k vysvobození, na věky světla neuzří, neb vejdú v vnitřní miesta zemská, dáni budú v ruce meče, částky liškám budú, totižto ďáblóm, kteříž sú chytří a nešlechetní a k zkažení všem. O té pak múce oddělení dí svatý Jan Zlatoustý: Mnozí nemúdří chtěli by na tom přestati, aby toliko muk zbaveni byli, ale pravím – mnohem těžší múky býti zavrženu býti od slávy nebeské. O takových svatý Petr die: Mučíť se ten, kterýž bývá odehnán od tváři Kristovy, jestiť to jistě těžší všech jiných muk. A toť jest ta věc sama, kteráž převyšuje všecko peklo, a múka věč hrozná. Však by tisíc pekel bylo, nic proto nenie tak hrozného a tvrdého jako zahnánu býti od té slávy nebeské a nenávisti býti pánu Kristu. Neb die svatý Augustýn: Zatracenci chtěli by radějí všecky muky trpěti, nežli viděti tvář hněvivého súdce. Jakož Johel prorok dí: Od tváři pá[23r]číslo strany rukopisuně