ďáblóm je vydává. A protož dí svatý Jeroným: Znamenie zjevného zatracenie jest na tomto světě sobě libých věcí dojíti a od světa milovánu býti. A protož jistě musíme skrze mnohé zámutky dosáhnúti království božího; zblúdil jest ten na cestě, ktož skrze zboží a rozkoše pospíchá tam vjíti. To svatý Jeroným.

Třetí obyčej mají múdří zdáliti se od některého místa pro jeho nebezpečenství. Svět jest místo nájnebezpečnější, a protož se i mořem jmenuje. Jakož David praví: To moře veliké etc.cizojazyčný text Nebezpečenství toho moře, totižto světa, podlé řeči svatého Bernarta ukazuje po něm jdúcích rozličnost a hynúcích množství. Na moři Marsilie ze čtyř lodí sotva zahyne jedna, na moři tohoto světa ze čtyř duší sotva spasena bude jedna, neb jako místo potopy jest svět tento, kdež málo lidí proti tomu množství, kteréž na zatracení jde, spaseno bude. Svět jest jakožto pec babylonská ohněm pekelním zapálená, protož se velmi má báti člověk na něm, kterýž k promluvení jednoho slova zapálen bývá ohněm hněvu ku pohledění jedné ženy ohněm smilstva u vidění jedné věci drahé ohněm lakomství. Čtvrté zdáluje se člověk nedóvěře někomu pro úhlavního nepřítele bázeň nepřítel náš úhlavní jest ďábel, kterýž přisáhl smrt naši, kterýž jest kníže tohoto nešlechetného světa, od něhož my se tehdáž vzdalujem, když svět potupujem. Neb Eclesiastes dí: Zdal se od člověka, kterýž moc má tě zabiti. Člověk ten jest ďábel, neb slove člověk člověka přemoženého.