Jakož svatý Matúš napsal: Nepřítel člověk učinil to. Věděti také máme, že jinak nemuož dokonale svět přemožen býti než skrze vyjití od něho. Neb se čte v Životích otcuo svatých, že svatý Arsenius, ještě na paláci císařském sa, prosil boha řka: Pane, prosímť zprav mě k spasení. A hlas s nebe řekl jest: Arsení utec z lidu a spasen budeš. A on ihned k životu mnižskému bral se jest. A hlas s nebe řekl: Arsení, utec, mlč, odpočinutí měj, neb sú to kořenové k nehřešení, neb utečením přemožená bývá žádost těla, mlčením pýcha života, odpočinutím od žádosti lakomství. Opět Iziodorus ku potupě světa nás napomínaje, takto dí: Chceš li býti upokojený, nic z světa nežádaj, vdycky odpočinutie mysli míti budeš, když péče světa od sebe zavržeš, odvrz od sebe, co by koli dobrému úmyslu překážeti mohlo. Buď umrlý světu a svět tobě, na slávu světa jako mrtvý nehleď, živ sa potup, čehož po smrti nebudeš moci mieti. O životu tohoto světa takto dí svatý Jeroným: Ó, živote světa, ne živote, ale smrti, živote oklamavý, živote plný zámutkuo, živote mdlý a temný, živote lživý, nyní ktveš a hned schneš, živote zbavující života, živote křehký, živote v okamžení pomíjející a padúcí, kterýž čím více rosteš, tím více tebe ubývá, když více jdeš, viece se k smrti přibližuješ, ó, živote plný osidl, koliko lidí v světě jimi lapáš, koliko již skrze tě trpí pekelní muky, kterak jest blahoslavený, ktož tvé lsti zná blahoslavený,