v zemi, kterúž poviem tobě, Gn26,3 a buď pohostinu v nie a buduť s tebú a požehnám tobě. Neb tobě a semeni tvému dám všecky krajiny tyto, naplňuje přísahu, což sem slíbil Abrahamovi, otci tvému, Gn26,4 a rozmnožím siemě tvé jako hvězdy nebeské. A dám potomním tvým všecky vlasti tyto a požehnáni budú v semeni tvém všickni národové země, Gn26,5 protože jest poslúchal Abraham hlasu mého a ostřiehal zápovědí a přikázaní mých a obyčejóv duchovních a zákony zachoval. Gn26,6 Protož zóstal jest Izák v Geraris. Gn26,7 Kteréhožto když sú tázali mužie miesta toho o ženě jeho, odpověděl jest: Sestra má jest. Neb se bojieše vyznati, aby jemu stovařišena byla manželstvím, domnievaje se, aby ho snad nezabili pro její krásu. Gn26,8 A když jest pominulo dnóv mnoho a tudiež bydléše, popatřiv Abimelech, král palestinský, skrze okno viděl jest ho, an pohrává s Rebekú, ženú svú. Gn26,9 A povolav ho vece: Zřejmo jest, že by žena tvá byla. Proč si sklamal, by tvá sestra byla? Odpověděl jest: Bál sem se, abych neumřel pro ní. Gn26,10 I řekl jest Abimelech: Proč si zklamal nás? Mohl se jest někto z lidu sjíti s ženú tvú a uvedls pro nás veliký hřiech. I přikázal jest všemu lidu řka: Gn26,11 Kto se dotkne člověka tohoto ženy, smrtí umři! Gn26,12 I rosieval jest Izák v zemi té a nalezl jest v tom roce stokrát viece i požehnal jest jemu hospodin Gn26,13 a obohacen jest člověk. A chodieše prospievaje a vzhóru rosta, až velmi veliký učiněn jest. Gn26,14 Měl jest také vládařstvie ovec a volóv a čeledi mnoho. Pro to závidiece jemu Palestinští, Gn26,15 všecky studnice, kteréž biechu vykopali slúhy otce jeho Abrahama, toho času zahražovali sú naplňujíce zemí Gn26,16 tak mnoho, že by sám Abimelech řekl k Izákovi: Otejdi od nás, neb mocnější nás učiněn jsi velmě. Gn26,17 A on odšed, aby přišel k prúdu Gerare a přebýval tu. Gn26,18 Opět kopal jest jiné studnice, kteréž biechu kopali slúhy otce jeho Abrahama a kteréž když byl umřel, někdy zahradili biechu Filistinští a nazval jest je týmiž jmény, kterýmiž prvé otec nazýváše. Gn26,19 Kopali sú na prúdě a nalezli sú vodu živú, Gn26,20 ale i tu svár byl jest pastýřóv Gerare proti pastýřóm Izákovým řkúcích: Náše jest voda. Pro tu věc studnice jméno z toho, co se bylo přihodilo, nazval jest Haněnie. Gn26,21 Kopali sú i jinú i o tu také vadili sú se i nazval jí Nepřiezni. Gn26,22 A šed odtud, kopal jest jinú studnici, o kterúž sú se nevadili, a tak nazval jméno jejie Širokost řka: Nynie rozšířil jest nás hospodin a kázal rósti na zemi. Gn26,23 I vstúpil jest z toho miesta do Bersabé, Gn26,24 kdežto zjevi se jemu hospodin v téj noci řka: Já sem bóh Abrahama, otce tvého. Neroď se báti, neb s tebú jsem a požehnám tobě a rozmnožím siemě tvé pro sluhu mého Abrahama. Gn26,25 Protož udělal jest tu oltář a vzývaje jméno Páně rozpal jest stan a přikázal sluhám svým, aby kopali studnici. Gn26,26 Kterémužto miestu když byli přišli z Gerary Abimelech a Chozat, přietelé jeho, a Fikol, vódce rytieřstva, Gn26,27 mluvil jest jím Izák: Co ste přišli ke mně, člověku, kteréhož ste nenáviděli a vyhnali od sebe? Gn26,28 Kteřížto odpověděli sú: Viděli sme, že jest s tebú hospodin, a proto nynie sme řekli: A buď přísaha mezi námi a venděme v slib, Gn26,29 aby nám nečinil nic zlého i my nic tvých nedotkli sme se ani sme činili, co by neurazilo, ale s pokojem pustili sme rozmnoženého požehnáním Páně. Gn26,30 Tehdy učinil jest jím hody a po pokrmu a nápoji Gn26,31 vstavše ráno, přisáhli sú sobě spolu. I pustil jest je Izák na miesto jích pokojně. Gn26,32 A aj v ten deň přišli sú slúhy Izákovy zvěstujíce jemu o studnici, kterúž biechu vykopali a řkúce: Nalezli sme vodu. Gn26,33 Protož i nazval jí Hojnost a jméno městu vzloženo jest Bersabé až do dnešnieho dne. Gn26,34 Ale Ezau jsa čtyřidceti let pojal jest ženu Judit, dceru Beri Etejského, a Basemath, dceru Helon téhož miesta. Gn26,35 Jenžto obě biechu urazily mysl Izákovu a Rebečinu.
XXVII
Gn27,1 I sstaral se Izák a pomračily sú se oči jeho i nemožieše viděti a povolal jest Ezau, syna svého větčieho, a řekl jest jemu: Synu mój? Jenžto odpovědě: Teď jsem. Gn27,2 Jemužto otec: Vidíš, vece, žeť sem se sstaral a neviem dne smrti mé. Gn27,3 Vezmi oružie tvá, túl a lučiště a vyjdi ven, a když lovem něco polapíš, Gn27,4 učiň mi odtud krmi, jakož mě znáš chtieti, a přines, ať pojiem, a požehná tobě duše má, dřieve nežliť umru. Gn27,5 To když uslyše Rebeka a on odšel na pole, aby kázanie otcovo naplnil, Gn27,6 řekla jest synu svému Jákobovi: Slyšala sem otce tvého mluviec s Ezau, bratrem tvým, a řkúce jemu: Gn27,7 Přines mi z lovu tvého a učiň pokrmy, ať pojiem, a požehnám
