moře Solné. Gn14,4 Neb dvanácte let slúžili sú Chodorlahomor a třinácté léto odstúpili sú od něho. Gn14,5 Protož čtrnácté léto přišel jest Chodorlaomor a králi, kteříž biechu s ním, i pobili sú Rafaim v Ástarotkarnaim a Zuzim s ními a Emim v Sane Kariataim Gn14,6 a Choreos na horách Seir až do polí Faran, ješto jest na púšti. Gn14,7 A vrátivše se i přišli sú k studnici Mesfat, onať jest Kades, i pobichu všicku vlast Amalechitských a Amorrejských, kteříž bydléchu v Assasontamar. Gn14,8 I vyšli sú král sodomský a král gomorský a král Adamy a král Seboim, také i král Bale, ješto jest Segor, i zpósobichu špic proti ním v údolí Lesniem, Gn14,9 točíž proti Chodorlaomor, králi elamitskému, a Tadal, králi pohanskému, a Amrafel, králi Sennar, a Ariot, králi pontskému, čtyřie králi proti pěti. Gn14,10 Ale údolé Lesnie mějieše mnoho tuoní klovatých. A tak král sodomský a gomorský pleci obrátichu a padli sú tu, a kteříž sú zóstali, utekli sú na hóru. Gn14,11 I pobrali sú vešken statek Sodomských a Gomorských i všecky věci, kteréž ku pokrmu příslušejí, i otešli sú také. Gn14,12 I Lota i statek jeho, syna bratra Abramova, jenž přebýváše v Sodomě. Gn14,13 A aj jeden, kterýž bieše utekl, zvěstoval jest Abramovi Židovi, jenž přebýváše v údolí Mambre Amorrei, bratra Eškol a bratra Aner, neb tí biechu slib učinili s Abramem. Gn14,14 To když uslyše Abram, že jest totíš Lot jat, bratr jeho, zčetl jest hotových k boji domovitých slúh svých tři sta deset a osm a stíhal jest je až do Dan. Gn14,15 A rozděliv tovařiše a oboři se na ně v noci i pobil jest je a stíhal až do Hoba, ješto jest na levici Damašku. Gn14,16 A přivedl jest zase vešken nábytek i Lota, bratra svého, s statkem jeho i ženy také i lid. Gn14,17 I vyšel jest král sodomský v potkánie jeho, když se jest vrátil ot pobitie Chodorlaomor, a kteříž s ním biechu králóv v údolí Save, ješto jest údolé Králové. Gn14,18 Také Melchisedech, král Salem, nesa chléb a víno, neb bieše kněz boha najvyšieho, Gn14,19 požehnal jest jemu a vece: Požehnaný Abram bohu najvyšiemu, jenž jest stvořil nebe i zemi. Gn14,20 A požehnaný bóh najvyší, jehožto obranú nepřietelé v ruce tvoji dáni jsú! I dal jest jemu desátky ze všech věcí. Gn14,21 Řekl jest pak král sodomský k Abramovi: Daj mi duše a jiné věci vezmi sobě. Gn14,22 Jenž odpovědě jemu: Vzdvíhám ruku mú ku pánu bohu najvyšiemu, vládaři nebe i země, Gn14,23 že od niti útkové až do stuhy nohavičné nevezmu ze všech věcí, kteréž tvé sú, aby neřekl: Já obohatil sem Abrama, Gn14,24 kromě těch věcí, kteréž sú jedli mládenci, a dílóv mužóv, ješto sú šli se mnú: Aner, Eškol a Mambre, títoť vezmú bíty své.
XV.
Gn15,1 A tak když ty věci přeminuly, stala se jest řeč Páně k Abramovi skrze viděnie řkúc: Neroď se báti, Abrame, jáť sem obránce tvój a odplata tvá veliká přieliš. Gn15,2 I řekl jest Abram: Pane bože, co mi dáš? Já sejdu bez synóv a syn vládaře domu mého, tento damaštský Eliezer bude dědic mój. Gn15,3 A přidal jest Abram řka: Ale mně nedal si semene. A aj slúha zachovaný mój, dědic mój bude. Gn15,4 I ihned řeč Páně stala se jest k němu řkúc: Nebudeť tento dědic tvój, ale kterýž vyjde z břicha tvého, jeho budeš mieti dědicem. Gn15,5 I vyvedl jest jej ven a vece jemu: Vzezři na nebe a zečti hvězdy, móžeš li. A řekl jest jemu: Takť bude siemě tvé. Gn15,6 Věřil jest Abram bohu a počteno jest jemu k spravedlnosti. Gn15,7 I řekl jest k němu: Já jsem Pán, jenž sem tě vyvedl z Ur Kaldejských, abych dal tobě zemi tuto, aby jí vládl. Gn15,8 A on vece: Pane bože, odkud věděti mohu, že jí mám vládnúti? Gn15,9 A odpověděv hospodin: Vezmi, vece, krávu tříletú a kozu tříletú a skopce let tří, hrdličku také i holubici. Gn15,10 Jenž vzem všecky věci ty, přetína je napoly a obě straně proti sobě onde i onde položil jest, ale ptákóv jest nerozdělil. Gn15,11 I sstupovali sú ptáci na mrchy a odhoňováše je Abram. Gn15,12 A když slunce zajíde, dřiemota oboři se na Abrama a hróza veliká a temná napade jej. Gn15,13 I řečeno jest k němu: Věz převěda, že pohostinu budúcie jest siemě tvé v zemi nesvé a podrobie je služebnosti a trápiti budú čtyři sta let. Gn15,14 Alevšak lid, jemuž slúžiti budú, já súditi budu a potom vyjdú s velikým nábytkem. Gn15,15 Ale ty pójdeš k otcóm tvým u pokoji, pohřeben jsa v starosti dobré. Gn15,16 A v národu pak čtvrtém navrátie se sem, neb ještě nejsú doplněny nepravosti Amorejských až do nynějšieho času. Gn15,17 Protož když za huoru zapade slunce, učini se mrákota temná i zjevi se pec kúřéc se a světlo ohnivé, jda mezi rozdiely ty. Gn15,18 V ten deň učini slib hospodin s Abramem řka:
