s[240]číslo strany rukopisuvú kolenú padajě, buohu sě modlil, až sta jemu byle koleně jako dřěvo ztvrděle. A chtie tomu někteří, ež jsú jemu svatí apoštoli pro jeho[ach]jeho] gieho svatost té cti dopřieli, ež jest najprvní ze všěch apoštolóv mši slúžil. A tak o něm píše mistr Jozefus, ež když náš spasitel na kříži pro všě hřiešné umřěl, svatý Jakub[661]zde zapsáno „otwrdnym“, podtečkováno úmyslem slib učinil, aby nejědl ani pil, dokad by hospodina z mrtvých vstavše neviděl. Tehda ten den na buožie vzkřiešenie, ež bieše svatý Jakub do té hodiny ižádného kusa neokusil, zjěvil sě hospodin svým apoštolóm, kázal stól postaviti a chléb vzem, požehnal i podal svatému Jakubu a řka: Vstaň bratře, neb jest syn člověčí z mrtvých vstal.
Když jeden[aci]jeden] gieden čas svatý Jakub slovo buožie kázáše, kakýs člověk na ten vzchod, ješto apoštol stáše, vstúpiv, svatého Jakuba doluov svalil. Proněžto svatý apoštol viec potom klečal a jakžto také píše mistr Egezippus, jenž byl za časóv svatých apoštolóv, sešli sě Židie v jednu[acj]jednu] giednu dobu k svatému Jakubu a řkúce: Jsi člověk spravedlný a smieš každému pravdu mluviti. Prosímy tebe, otvolaj v lidech, ať neblúdie, věřiece v Jezukrista. A chcemy tobě rádi hověti, neb vešken lid tobě svědečstvie dává, jež jsi člověk upřiemný.
Tehda když bylo na jedny[ack]jedny] giedny hody jakžto na Veliku noc, postavivše[acl]postavivše] poſtawiſſe[662]oprava naznačena Hankou svatého Jakuba na jednéj obvisné kruchtě, počěchu velími hlasy volati a řkúce: Ty jsi muž přěspravedlný a tebe mámy poslúchati a což ty kážeš činiti! Vidíš, ano lid po ukřižovaném Ježíšovi
