jedno[230]číslo strany rukopisumu[aar]mu] giednomu svatému[641]Hankova excerpce, podtrženo modře, in margine různočtení „naboznemu“ knězi jeden nádobný[642]Hankova excerpce, podtrženo modře, in margine různočtení „nabozny, 2 sličny“ mládenec a řka: Vězte to, ež svatý Jiří jest této vojsky vódcě. Protož něco svatých jeho kostí s sebú vezmúce, a onť s vámi rád ostane. A když křesťané[aas]křesťané] krzieſtyane jeruzalémské město oblehše, počěchu silně dobývati a pohani velmi sě ostražitě[643]Hankova excerpce, podtrženo modře brániti tak, ež nikte nesměl po řebří[644]Hankova excerpce, podtrženo modře na měsckú zed vstúpiti, tehda svatý Jiří zjěvil sě v uodění bielé barvy povlečenu, črveným křížem znamenán, ponúkaje křesťanóm[aat]křesťanóm] krzieſtyanom, aby za ním bezpečně po řebří lezli. Jehožto oni uposlúchavše, města jsú dobyli a všěcky jsú pohany zbili.
Život svatého Marka, dóstojného knězě, sě čte
Svatý Marek euvanjelista svatý křest ot svatého Petra apoštola přijal. A když svatý Petr apoštol v Římě božie slovo kázáše, křestěné[aau]křestěné] krzieſtyene svatého Marka, k němu přistúpivše, poprosili, aby na věčnú pamět křesťanóm[aav]křesťanóm] krzieſtyanom svaté čtenie poslal. Tehda svatý Marek, jakž byl ot svatého Petra slýchal, tak jistým pořádem svaté čtenie popsav, svatému Petru ukázal. A to svatý Petr snažně ohledav, tomu svědečstvie dal, ež jest všeckno svatý Marek podlé všie spravedlnosti svaté čtenie právě popsal. Zatiem vida svatý Petr, ano svatý Marek statečně viery svaté brání, jeho do Aquilejě poslal. A tu slovo buožie kážě, veliké množstvie lidu na vieru obrátil. A tu také jako i v Římě svaté čtenie napsav, křesťanóm ostavil až do dnešnieho dne. Potom svatý Marek jednoho[aaw]jednoho] giednoho aquilejského měščenína, jemužto jmě bylo Ermakoras, na vieru
