Jeronymovi povědě, ež jedni hosté rádi by s ním mluvili. K nimžto on když vyšel, všickni přěd ním na zemi padše, aby jim vinu odpustil, pokorně prosili. Jimžto svatý Jeroným otpovědě a řka: Své pryč pobeřte, a cizieho nebeřte! Tehdy oni počěchu svatého Jeronyma prositi, aby ráčil polovici olejě, ješto s sobú nesiechu, k svéj potřěbě vzieti. Jimžto sě on dlúho brániv, přijieti musil. A ti kupci v túž váhu olejě na každé léto jim dávati slíbili a svému sčědí po sobě dáti přikázali.
Těch časuov, jakžto sě v staréj paměti knihách píše, služba ješče po kosteléch nebieše pořádně zpósobena, ale zpieváchu a čtiechu každý, kakž kto mohl a uměl. Tehda Teodozius ciesař papežě Damazie poprosil, aby někomu učenému zjednánie hodin a kostelnieho pěnie zpósobiti poručil. Jehožto nábožnú prosbu papež hotově uslyšav, věda svatého Jeronýma v umění i u múdrosti mužě svrchovaného, tomu tu práci poručil. A tak sě jest, jakžto i chtěl, stalo, ež svatý Jeronymus v tu sě práci uvázav. Najprvé žaltář, kak jej na jitřniech pěti, rozjednal a na skonání každého žalma Gloria patricizojazyčný text chvála buď všěm řiekati ustavil. A potom zjednal epištoly a čtenie i rozličného pořáda zjednánie, které kdy z rok do roka čísti zpósobiv, z Betlémě papežovi a kardinálóm poslal. A to jest vše potvrzeno až do dnešnieho dne. Potom skončav v starosti svá léta, byv žív na světě osm a devaddesát let a šest měsiecóv
