jeho obraz modlebný. Potom inhed za tú řěčí onen novokřščený, svatého Matějě apoštola hospodář, kázav tú dvú čarodějníkú střieci a svatého Matúšě apoštola pozvati. Jenž přišed, buohu sě prvé pomodlil, toho královicě z mrtvých vzkřiesil. Proněžto té země král, jemužto jmě bylo Ejippus, jeho otec, po všěch vlastech okolních po posléch vzkázal a řka: Přiďte všickni, ktož chtie divnú věc viděti. Uzříte buoha, an v člověčí tváři divné věci činí. To lidé uslyšěvše, z dalekých vlastí s velikými dary jsú přijěli i přišli, nesúc drahé dary, někteří střiebro a někteří zlaté korony, chtiec svatému Matúšovi jako buohu obětovati. Jimžto svatý Matěj vece: Ctní lidé, co činíte! Jáť buoh nejsem, ale pravého buoha sluha Jezukrista. To střiebro i zlato, ješto jste přinesli, na buoží duom obraťte. To oni uslyšěvše, ve třidcát dnech krásný kostel buohu na čest dospěli. V němžto kostele svatý Matěj třidcěti let buožie slovo kážě, všicku zemi ejipskú na vieru obrátil. A ten král Ejippus s svú královú i se všěmi lidmi svatý křest přijal. Jehožto dceru, mladú královnu, jiežto jmě bylo Epigenia, bohu posvětiv a ji nad dvěma set pannami starostú učiniv, u buožiej službě zavřěl i potvrdil.
Potom po těch časiech v krátkých dnech král Ejippus umřěv, buohu sě dostal. A po něm jeden, jemužto Hirkanus jmě bylo, králem učiněn. Jehožto srdce diábel změnil tak, ež počě duchovnú královnu Epigení, svého