náměstka dceru, svěcky milovati. Proněžto pozvav k sobě apoštola, počě jemu slibovati polovici královstva, chtěl li by tu duchovní královnu ku povolení manželstva naraditi, chtě ji rád sobě za královú pojieti. Jemužto svatý Matěj vecě: Učiň tak, jakoť jest dřevní tvój náměstek král učinil. Přiď v neděli na buoží službu do kostela a tu přěd tú královú uslyšíš, coť budu o svatém manželstvě mluviti. To král s velikým veselím uslyšav, jedva neděle dočakal, již za jisto jmajě, jež ji apoštol ku manželstvu přěmluví. A když prvú neděli apoštol přěd králem i přěd tú duchovnú a přěde všěmi lidmi o svatém manželstvu krásné kázanie učinil, počě jeho král s libostí poslúchati a jeho velmi chváliti.
Potom svatý Matěj o manželství domluviv, kázav všěm znamenitě mlčěti i počě k nim takto mluviti: Kakž kolivěk, jakž ste slyšěli, svatého manželstva stav i zákon jest buohem ustavený i potvrzený, a zvlášče ktož jej právě držie, však to také všickni vězte: By byl kto tak drzý, ež jsa sluha králóv, směl by chot královu sobě pojieti, netolik králova hněvu, ale i ohavné smrti byl by hoden. Ne proto, jež sobě jest ženu pojal, ale jež svého krále chot pojieti směl. Takež ty, králi, věda jistě, ež tato duchovná královna buohu v službu jest posvěcena, kak smieš ji za manželku pojieti! Tu řěč král od apoštola uslyšav, u velikéj náhlosti sě rozhněval. Ale svatý Matěj královnu Epigení s jinými děvicěmi požehnav, jě v svatéj pokořě potvrdil.
