by chom všichni nezahynuli. A protož jděte k buožiemu muži, proste jeho, ať sobě na buozě ještě prodlenie života obdrží. Jimžto když s poselstvím přišli, svatý Ambrož otpověděl a řka: Ne tak jsem sě mezi vámi obcházal, bych sě s vámi přěbyti styděl, ani sě smrti boji, neb dobrého hospodu mámy. A když tak svatý Ambrož nemocen ležieše, zjěvil sě jemu Jezus Kristus, jasně sě k němu usmievajě. Zatiem jeden nábožný biskup jménem Honoratus, když na svém pokoji odpočíváše, přišed hlas k němu a řka: Vstaňte, vstaňte, neboť večas pryč pójde. Tehda ten biskup sě vzchopiv, do Mediolána pospiechajě přišed, svaté buožie tělo svú rukú dal a inhed svatý Ambrož v nebesa hledě, rucě na svých prsiech přěloživ, buohu sě modle skončal a buohu sě dostal.
Život svatého Jiřie, mučenníka buožieho
Buoží rytieř svatý Jiří byl jest rodem z té vlasti, ješto Kapadocia slóve, jednoho vzácného rytieřě, jenž nad jinými rytieři starostvie jměl. A když v jeden čas svatý Jiří v jednéj vlasti přěd jedno město přijěl, přěd nímžto městem bylo jedno veliké jezero, v němžto bieše jeden ješčer velmi jědovatý a tak veliký, jemu veliké množstvie lidí, naň vycházějíce, odolati nemožiechu. Ale ten ješčer, když jeho rozdráždili, proti městu sě vzkolupě , svým smrdatým duchem vše povětřie zamútieše. Proněžto nemohúce měščěné jinak tomu učiniti, na každý den dvě ovci jemu dáváchu, aby jeho tak ukrotili. A když všěcky ovcě, což jich jměli, tak
