kořením obklásti v ruov v nový, v němžto nikda žádný neležal, a tu kámen veliký na jeho rov vložista.
Tu praví svatý Anzelm, ež tu matka buožie bieše a to vše svýma očima viděvši, s svatým Janem a s jinými pannami do města jide. Tu svatý Jan v apoštolský dóm uvede, a tu kvieléc i jěčiec, viece ležieci nežli sedieci, na syna zpomínajíc plakáše. Amen.
Tuto sě vypravuje od vzkřiešenie od našeho milého Jezu
Vzkřiešenie našeho spasitele Jezukrista stalo sě jest třetí den po jeho umučení. Při jehožto svatém z mrtvých vstání jsú některé znamenité věci, jěžto slušie každému křesťanu věděti. Najprvé proč jest, jakž jest umřěl, inhed z mrtvých nevstal, ale do třetieho dne v rově ležěti chtěl. To jest proto učinil, aby svrchovanějie, ež jest jestojsky byl umřěl, dolíčil. O tom tak praví svatý Jeroným: Spasitel náš smrti sě podložil a tři dni v rově byv, všěcky, jež jest umřěl, ujistil silnú svého božstvie mocí, třetí den z mrtvých vstal.
Druhé slušie věděti, proč jest svého z mrtvých vstánie do dne súdného nečakal, aby se všěmi lidmi jako všemohúcí vuodcě z mrtvých vstal. To jest učinil najprvé pro svého svatého těla dóstojenstvie, neb jelikož jeho přědóstojné tělo s božstvím bylo sjednáno, neslušalo jemu v zemi ležiec hníti. Jakžto David prorok praví: Nedáš, hospodine, svatému svému, točíš oslavnému, tělu viděti shnilosti. A druhé proto, aby svaté viery svým vzkřiešením
