[…]text doplněný editorem kralije i vévodí. Téjť dávaji mého milého, jednoho syna, aby byla tomu matka, jemužto jsem já otec. Dievkú ji vizi, matkú ji čini, jméno jie dávaji Porodnicě . Však proto ostane v cělosti jejie čisté děvojstvie a tak bude bez mužského poznánie matkú tomu, jemužto jsem já božským činem otec, neb chci tak tiem činem všemu světu pomoci. Již nebude nazvána Eva matkú všěch na světě přěbývajících , ale již téjto děvici chvála bude vzdávána z toho, co sě dobrého bude na nebi i na zemi dieti.
Tehda anděl to poselstvie ot svaté trojicě přijem, k nebeskéj děvici k modlitebnému pokoji sě přiblíživ a přěd ní s velikú poctí poklek, vzkázanie nebeské jiej prořekl a řka: Zdráva, milosti plná. Tu praví svatý Ambrož, ež anděl k niej vstúpiv, nenalezl jie v uliciech, ne na obecních na svěckéj věci hlédajíci , ne na tržišti s lidmi o jěšitných věcech mluviece, jakžto nynějšieho světa mnohé panny činie, ale v skrytném pokojíku nalezl ji, ana sě buohu modlí a prosiec, aby buoh seslal na svět syna svého jediného dávno slíbeného. A jakžto svatý Jeroným v jedněch starých knihách nalezl, v tu hodinu Maria čtieše svatého Izaiášě proročstvie, tu ješto sě píše: Aj toť hlava, točíš dievka počne i porodí syna, jemužto jmě bude Emanuel, točíš buoh s námi. To přěčetši i počě mysliti a v svém srdci žádajíc vzdychati, tak v sobě mluvieci: É, bych já věděla, která to bude tak svatá i dóstojná dievka, z niežto sě jmá naroditi všemu světu slíbený spasitel, kak bych já
