rozomu, ež buoh otec, a to proto, ež v téj svatéj trojinosti buohu otci moc vlášče příleží, a protož, ež sě diábel bieše mocně v svět uvázal, vidieše sě to podobno, ež by buoh otec, tělesenstvie vezma, vyšší mocí diábla přěmohl. Druhé sě vidieše, aby duch svatý tělesenstvie přijal, a to proto, ež, jakž jest již řečeno, duchu svatému příleží milost, a ta ješče světu nebyla ukázána, proněžto bylo by podobné, by duch svatý tělesenstvie přijal, a tak světu svú milost ukázal. Třetie sě vidieše, aby syn buoží tělesenstvie přijal, a to proto, ež jemužto vláščě křivda stala, chce li u mír a v dobrovolenstvie přivésti, jmá nejiné miesto sebe sláti, ale sám k tomu přijíti. A tak jest, ež jsú lidé vlášče synu buožiemu křivdu učinili, chtiec dědičstvo jeho svaté múdrosti sobě neprávě osobiti, obludnému slibníku povolijíce, když jim bieše řekl: Budete jako buohové, točíš takúž múdrost u věščbě jmajíce, zlé i dobré vědúce. V téj pomluvě tak ostalo, aby syn buoží na svět vstúpil v živuot dievky přěsvaté, aby tu tělesenstvie přijma, jednosvornú moc v svéj svatéj trojnosti zvučně světu ukázal.
V tu tak přěsčastnú hodinu všemu světu radostnú, jakžto svatý Lukáš píše, poslán jest anděl Gabriel ot buoha do města vlasti galilejské, jemužto městu jmě Nazaret, k dievcě otdanéj muži, jemužto jmě Jozef, z domu Davidova, jiejž dievcě jmě Maria. Tu třěba otázanie, proč jest anděl poslán, a ne člověk?
