A potom poslední den do své modlitevné kaply vnesen, a tu vši buoží svatost přijem, buohu sě nábožně poručiv, skončal.
Ot zvěstovánie svaté královny, děvicě a matky buožie
Jakžto svaté písmo píše, že pro hřiech našie prvnie mateřě Evy a našeho otcě prvnieho Adama všeho světa národ lidský napadl bieše od buožie milosti tak velmi i tak daleko, jakž nelzě bieše nikomu spasenu býti. Ale ktož umřieše a byl v smrtedlném hřiešě, do pekla šel, pakli byl bez smrtedlného hřiecha, do temnosti starých otcuov u přědpeklé musil. To sě je tak dlúho dlilo až právě do syna božieho umučenie. Kak jest to byl čas dlúhý, o tom píše svatý Jeroným, ež svatý Epifanius, řěčský mudřec, nalezl v starých knihách i poslal do Cypra k svatému Janu Křizostomovi, tu takto psáno bieše: Tobě, mistře Kryzostome svatý, znamenitú věc píši, jež jsem nalezl v jedněch starých knihách na vzchod slunce nalezených, počet let ot počátka světa až do nenějšieho času. Najprvé ot počátka stvořenie světa až do potopy dva tisícě a dvě stě a dvě a třidcěti let. Od potopy až do krále Davida proroka dva tisíci a sedmnádcte ke stu let. Ot krále Davida a múdrého Šalomúna času, jakž potom nalezl svatý Jeroným, do matky buožie zvěstovánie let tisíc a bez tří osmdesát. Těch všěch let počet od počátka světa až do svaté královny zvěstovánie pět tisíc a tři sta a bez tří třidcěti let. Od zvěstovánie až do božieho umučenie čtyři a čtyřidcěti let a dva měsiecě, jakžto píše svatý Augustin v jednom kázaní o buožiem umučení.
V tom ve všem času lidskému národu nebieše
