[95r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcezajisté pravímť vám, že přijde hodina, a nynieť jest, kdyžto mrtví uslyšie hlas syna božieho, a kteřížť uslyšie, živi budú. J5,26 Neb jakož otec má život sám v sobě, takť jest dal i synu, aby měl život v samém sobě. J5,27 A moc dal jemu i[117]i] navíc oproti lat., + et var. súd činiti, neb syn člověka jest. J5,28 Nedivtež se tomu, neboť přijde hodina, v kterúžto všickni, kteříž v hrobiech jsú, uslyšie hlas syna božieho J5,29 i pójdú ti, kteří jsú dobré věci činili, na vzkřiešenie života, ale kteří sú zlé věci činili, na vzkřiešenie súdu. J5,30 Nemohuť já sám od sebe ničehéhož činiti, ale[118]ale] navíc oproti lat., + sed var. jakožť slyším, takť[119]takť] navíc oproti lat., + ita var. súdím, a súd muoj spravedlivý jest, neb nehledám vuole své, ale vuole[120]vuole] + eius lat., jenž mě jest poslal, otcovy[121]otcovy] navíc oproti lat.. + Patris var..“
J5,31 „Jestliže já svědectvie vydávám sám o sobě, svědectvie mé nenieť pravé. J5,32 Jinýť jest, jenž svědectvie vydává o mně, a viem, žeť [b]označení sloupcejest pravé svědectvie jeho[122]jeho] navíc oproti lat.,+ eius var., kteréž vydává o mně. J5,33 Vy ste posielali k Janovi a svědectvie jest vydal pravdě. J5,34 Ale jáť nepřijímám svědectvie od člověka, ale totoť pravím, abyšte vy spaseni byli. J5,35 Onť jest byl sviece hořície a světlá, ale vy ste nechtěli[123]ste nechtěli] voluistis lat., noluistis var. se na čas poradovati v světle jeho. J5,36 Jáť pak mám většie svědectvie nežli Jana. Nebo skutkové, kteréž mi dal otec, abych je činil, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčie o mně, že mě jest otec poslal. J5,37 A jenž mě jest poslal otec, onť jest svědectvie vydal o mně, jehož ste vy hlasu nikdy neslyšali a tváři jeho neviďali J5,38 a slova jeho nemáte v sobě zóstávajícieho, nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte. J5,39 Ptajte se na písma, v nichž se vy domnieváte mieti život věčný, a tať jsú, ještoť svědectvie
