[97r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenebe sstúpil. J6,42 I řekli sú: „Však toto jest[145]jest] + Iesus lat., nemá var. syn Jozefóv, jehož my známe otce i matku. Kterakž pak die tento, že jsem s nebe sstúpil?“ J6,43 Tehdy Ježíš vece[146]vece] Respondit …, et dixit lat. jim: „Nerepcetež vespolek, J6,44 žádnýť nemuož přijíti ke mně, jediné leč otec muoj[147]muoj] navíc oproti lat., jenž mě jest poslal, přitrhne jej; a jáť jej vzkřiesím v den poslední. J6,45 Psánoť jest v prorociech: I budúť všickni učení boží. Každý, ktož jest slyšal od otce a naučil se, přijdeť ke mně. J6,46 Ne aby kto viděl otce, jediné ten, jenž jest od boha, tenť jest viděl otce. J6,47 Zajisté, zajisté pravímť vám, ktož věří v mě, máť život věčný.“
J6,48 „Jáť jsem chléb života. J6,49 Otcové vaši jiedali sú mannu na púšti a zemřeli sú. J6,50 Tentoť jest chléb, ještoť jest s nebe sstúpil, aby ktož bude jiesti jej[148]jej] ex ipso lat., neumřel. J6,51 Jáť jsem chléb živý, jenž sem s nebe sstúpil. J6,52 Bude li kto jiesti z tohoto chleba, živť bude na věky. A [b]označení sloupcechléb, kterýžť já dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Tehdy svářili sú se Židé vespolek řkúce: „Kterak tento muož nám dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Tehdy vece jim Ježíš: „Jistě, zavěrné pravímť vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Kto jie mé tělo a pie mú krev, máť život věčný a jáť jej vzkřiesím v najposlednější den. J6,56 Tělo mé zajisté právě jest pokrm a krev má právě jest nápoj. J6,57 Ktož jie mé tělo a pie krev mú, ve mně přebývá a já v něm. J6,58 Jakož mě jest poslal živý otec, i já živ sem pro otce, a ktož jie mě, i onť živ bude pro mě. J6,59 Tentoť jest chléb, jenž jest s nebe sstúpil. Ne jakožto otcové vaši jedli sú mannu na púšti[149]na púšti] navíc oproti lat., a zemřeli jsú. Ktožť jie chléb tento, živ bude na věky.“
J6,60 Tyto věci jest mluvil, v zboru uče, v Kafarnaum. J6,61 Tehdy mnozí z učedlní[97v]číslo strany rukopisukóv
