[100r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemne, a v hřieše vašem zemřete. Kamť já jdu, vy nemóžete přijíti.“ J8,22 Tehdy vecechu Židé: „Zdali sám se zabie, že die[185]die] dixit lat., dicit var.: Kam já jdu, vy nemóžete přijíti?“ J8,23 I vece jim: „Vy zdólu jste, já shóry jsem. Vy jste s tohoto světa, jáť nejsem s tohoto světa. J8,24 Protožť sem řekl vám, že zemřete v hřiešiech vašich. Nebo nebudete li věřiti, že já jsem, zemřete v hřieše svém.“ J8,25 Tehdy řekli sú jemu: „Ty kto jsi?“ Vece jim Ježíš: „Počátek, jenž i mluvím vám. J8,26 Mnohé věci měl bych o vás mluviti a súditi, ale ten, jenž mě poslal, pravdomluvnýť jest. A já, kteréť věci slyším[186]slyším] audivi lat. od něho, tyť mluvím na světě.“ J8,27 A nepoznali sú, že otce svého pravieše boha. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem a sám od sebe nic nečiním, ale jakož mě na[b]označení sloupceučil otec, tyť věci mluvím. J8,29 A jenž mě poslal, se mnúť jest a neopustil mne samého. Nebo já, které věci libé sú jemu, činím vždycky.“ J8,30 A[187]A] navíc oproti lat. když ty věci mluvil, mnozí sú uvěřili v něho.
J8,31 Tehdy vece Ježíš těm Židóm, kteříž uvěřili jemu: „Zuostanete li vy v řeči mé, právě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravdať vás vysvobodí.“ J8,33 Tehdy[188]Tehdy] navíc oproti lat. odpověděli jemu Židé[189]Židé] navíc oproti lat., + Iudaei var.: „Siemě Abrahamovo jsme a žádnému sme neslúžili nikdy. I kterak ty dieš: Svobodní budete?“ J8,34 Odpověděl jim Ježíš: „Zajisté, zajisté pravímť vám[190]vám] + quia omnis lat., ktožť činí hřiech, jestiť služebník hřiechu. J8,35 A služebníkť neostává v domu na věky, ale syn zuostává na věky. J8,36 Protož vysvobodí liť vás syn, právě svobodní budete. J8,37 Viem, že jste synové Abrahamovi, ale hledáte mne zabiti, neb řeč má nechápá se
