[92v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejeho, vyznamenalť jest, že buoh pravdomluvný jest. J3,34 Neb kohožť jest poslal buoh, slovať božie mluví, ne v mieruť zajisté dává buoh ducha. J3,35 Otec miluje syna a všecky věci dal jest v ruce[64]v ruce] in manu lat., in manus var. jeho. J3,36 Ktoť věří v syna, máť život věčný, ale ktoť jest nevěřící synu, nemáť[65]nemáť] non videbit lat., non habet var. života, ale hněv boží zuostává na něm.“
Kapitula IIII.
J4,1 Tehdy když poznal Ježíš, že sú uslyšali zákonníci, že by Ježíš viece učedlníkóv činil a křtil nežli Jan J4,2 (ačkoli Ježíš nekřtil, ale učedlníci jeho), J4,3 opustil jest Judí a odšel opět do Galilee. J4,4 A mějieše jíti[66]jíti] transire lat., ire var. skrze Samaří.
J4,5 I přijide k městu samarskému, ješto slove Sichar, vedlé poplužie, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému. J4,6 I byla tu studnice Jákobova. Tehdy ustav Ježíš s cesty, posadil se[67]se] + sic lat., nemá var. nad studnici. A[68]A] navíc oproti lat., + autem var. hodina byla jakožto šestá. J4,7 I[69]I] navíc oproti lat., + Et var. přijide [b]označení sloupcežena z Samaří vážit vody. Die jí Ježíš: „Daj mi píti.“ J4,8 (Učedlníci pak[70]pak] enim lat., autem var. jeho byli odešli do města, aby nakúpili pokrmóv.) J4,9 Tehdy vece[71]vece] Dicit lat. jemu ta žena samarská: „Kterak jsa ty Žid žádáš ode mne píti, ješto jsem žena Samaritánka?“ Však neobcují Židé s Samaritány. J4,10 Odpověděl[72]Odpověděl] Respondit …, et dixit lat. jí Ježíš: „By věděla dar boží, a kto jest, jenž tobě die: Daj mi píti, ty by snad prosila ho a dal by tobě vody živé.“ J4,11 Die jemu žena: „Pane, aniž máš, čím by navážil, a studnice jest hluboká, odkudž tehdy máš vodu živú? J4,12 Zdaliž ty větší jsi nežli otec náš Jákob, jenž nám dal tuto[73]tuto] navíc oproti lat., + hunc var. studnici a sám z nie píjel i synové jeho i dobytek jeho?“ J4,13 Vece[74]Vece] Respondit …, et dixit lat. jie Ježíš: „Každý, ktož bude píti[75]bude píti] bibit lat., biberit var. vodu tuto, žiežniti bude opět, ale ktož se napie vody, kterúž já dám jemu, nebudeť žiežniti na věky. J4,14 Ale voda, kterúž já dám jemu, bu[93r]číslo strany rukopisude
