[91v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejménem Nikodem, knieže židovské. J3,2 Ten přijide k Ježíšovi v noci i vece jemu: „Mistře, vieme, že si od boha přišel mistr, nebo žádný nemóž těch divóv činiti, kteréž ty činíš, jediné leč by bóh byl s ním.“ J3,3 Odpověděl Ježíš i řekl jemu: „Zajisté, zajisté pravím tobě, nenarodí li se kto podruhé, nemuož viděti královstvie božieho.“ J3,4 Vece[51]Vece] Dicit lat. k němu Nikodem: „I kterak muož člověk podruhé se naroditi[52]podruhé se naroditi] nasci lat., renasci var., a jsa starý? Zdaliž muož v život matky své opět vjíti a podruhé se naroditi?“ J3,5 Odpověděl Ježíš a řekl jemu[53]a řekl jemu] navíc oproti lat., + et dixit ei var.: „Zajisté, zajisté pravím tobě, nenarodí li se[54]nenarodí li se] nisi … renatus fuerit lat., nisi … natus fuerit var. kto z vody a z ducha svatého, nemuožť vjíti do královstvie božieho. J3,6 Co se jest narodilo z těla, těloť jest. A co se jest narodilo z ducha, duchť jest. J3,7 Nediviž se tomu, žeť sem řekl tobě: Musíte se podruhé zroditi. J3,8 Vietr, kde chce, věje a zvuk jeho slyšíš, ale nevieš, odkavad jde a[b]označení sloupcenebo kam se béře. Takť jest každý, kterýť se jest narodil z duchu.“ J3,9 Odpověděl jest Nikodem a řekl jemu: „Kterak mohú tyto věci býti?“ J3,10 Odpověděl Ježíš i řekl jemu: „Ty jsi mistr v Israheli, a tohoto neumieš? J3,11 Zajisté, zajisté pravím tobě, že což vieme, mluvíme, a co sme viděli, svědčíme, a svědectvie našeho nepřijímáte. J3,12 Poněvadž zemské věci mluvil sem vám, a nevěříte, i kterak, budu li praviti[55]praviti] + vobis lat., nemá var. nebeské, uvěříte? J3,13 Nebo nižádný jest nevstúpil na nebe, jediné ten, který jest sstúpil s nebe, syn člověka, jenž jest na nebi. J3,14 A jakož jest Mojžieš byl povýšil hada na púšti, takť musí povýšen býti syn člověka, J3,15 aby každý, kto věří v něho, nezahynul, ale aby měl život věčný. J3,16 Takť jest zajisté buoh miloval svět, že jest syna svého jednorozeného dal, aby každý, kto věří v něho, nezahy[92r]číslo strany rukopisunul,