[122v]číslo strany rukopisuzjevně a někdy tajemně a někdy přivolíce, že by rádi dali, by mohli obdržeti. Jako otec jich Šimon čarodějník, jenž jest byl křtěn a přidržel se svatého Filipa, podal jest peněz apoštolóm, aby jemu dali moc. O němž takto píše sv. Lukáš[75]na okraji připsáno „Act 8“: „Když jest viděl Šimon, že skrze kladení rúk apoštolských dáván byl Duch svatý, podal jim peněz řka: „Dajte i mně tu moc, ať komu kolivěk vložím ruku, přijme Ducha svatého.“ Aj, teď máš Šimona, od něhož slove latíně simoniacizojazyčný text, zvláště svatokupecství a simoniaci svatokupci. A již všickni, kteříž kolik dary boží kupují neb prodávají na penězích neb na jiných dařích neb sú pomocníci k tomu kupčení vědomě, ti všickni slovú simoniaci a česky svatokupci. Protož die mistr hlubokých smysluov[76]na okraji latinský přípisek; dle Gregorovy edice zřejmě odkaz na Petra Lombarda Sentenciarum libri quattuor: „Ač Simoniaci, to věz Šimáčkové, zvláště slovú, kteří jako Šimon čarodějník neprodajný[77]litera „j“ ve slově dodatečně připsána nad slovo dar penězi najíti chtie. A kteříž za službu svatú peníze berú od Gezi, Gezité slovú. A[123r]číslo strany rukopisuvšak i ti, jenž dávají, i ti, jenž berú, Simoniaci, to věz svatokupci slovú a oboji týmž súdem poraženi jsú.“ Tak píše ten mistr.
Již muožeš rozeznati, kteří sú dědicové Balámovi. Že ti, jenž pro peníze káží a klnú neřádně lidi, neb také zlú radu dávají, jako Balám dal králi Balákovi zlú radu, aby smilstvím lid boží svedl s božieho přikázaní. Ó, co kněží jest v té cestě! Málo liť jest smilníkóv, jenž almužnú panny, vdovy i manželky v smilství zavodí a kurvy krmí[78]původně v textu „krmie“, litera „e“ je přeškrtnuta a odievají pyšnějé než manželé své manželky. Ale co se stalo Balámovi? Die Písmo: „Balám, syn Beor, zabit mečem.“ Ale to by nic nebylo, by nebyl zatracen. Tieže mu v pekle. Též[79]zapsáno téže rukou nad škrtnutým slovem „jenž“ jeho dědicóm se stane, kteříž se statečně nepokají. Neb píše svatý Jan[80]na okraji připsáno „Apc 2“, že řečeno mu: „Anjelu, to věz biskupovi zboru Pargami, piš! Toť die ten, jenž má meč na obě strany ostrý. Viem, kde přebýváš, že tu, kdež jest stolice Šatana, a držíš jméno mé a nezapřel si víry