[120v]číslo strany rukopisu„Odpustil jest Pán muoj syrskému Námanovi tomu, že jest nevzal od něho, co jest přinesl. Živ jest pán, to jest Buoh, že poběhnu po něm a vezmu od něho nětco. I běžel jest Gezi za Námanem, a když ho uzřel, an běží k němu, skočil s vozu proti němu a vece: „Právě li sú všecky věci?“ A řekl jest Gezi: „Právě. Pán muoj poslal mě, řka: ‚Nyní přišla sta ke mně dva mládence s hory Efraim, synové prorokóv. Daj jim hřivnu střiebra a rúcho rozličné dvoje.‘ “ Vece Náman: „Lépe jest, aby vzal dvě hřivně.“ I připudil ho a zavázal mu dvě hřivně ve dva pytle a dvoje rúcho a vložil na dva sluhy, kteříž sú nesli před ním. A když přijide k večeru, vzal jest z jich rukú a položil jest v domu a pustil muže a odešli jsú. A on všed, stál jest před pánem svým. I vece Elizeus: „Odkud přišel jest Gezi?“ Kterýž odpovědě[62]původně „odpověděl“, litera „l“ je umazána: „Nechodil jest sluha tvój nikam.“ A on vece: „Však mé srdce při tom bylo, když jest člověk vrátil se s vozu svého[63]„svého“ připsáno pod textem proti tobě[64]původně v textu následovalo „svého“, to nyní částečně vyškrabáno. [121r]číslo strany rukopisuNu jižs vzal střiebro a vzals rúcho, aby kúpil olivetské zahrady a vinnice a voly a ovce a pacholky a děvky. Ale i malomocenstvie Námanovo přídržeti se bude tebe i tvého pokolení na věky.“ I vyšel jest od něho malomocen jako sníh. Aj, tak Písmo vypisuje Gezi, jehož plémě jsú všickni, kteříž daróv žádají již po duchovním daru daném. Protož dí Petrus Damianóv, kardinál: „Jsú mnozí, kteříž před svěcením a před súdu vydáním neumluvili jsú neb nežádali sú řečí odplaty. Ale potom jako dlužníky napomínají. Ti, vězte, že v Gezi hřiech upadli jsú, kterýž, když Náman byl jest uzdraven a již se domóv vracoval, za dar Ducha svatého peněz směl jest požádati. A jakož on ne jinú ranou než malomocenstvím bit jest, kteréžto lidi vymítalo z měst. Též tento ne lehkým, ale těžkým hřiechem oblit bývá, jenž od svatých věcí lúčí svaté cierkvi.“ Tak die Petr Damiani. Z toho poznáš, že všickni, kteříž