stalo sě jest, že ti nectní psi domácí, sokové nevěrní svým štěkáním své zlosti přěd Přemyslem biskupa tohoto velmi zhyzdili tak, že nebieše bezpečno zasě sě jemu vrátiti.
{Domácí stavy zlý}textový orientátor
Mezitiem pak stalo sě jest toho času, že jedna kniežata z Sas ciesařovi sě vzprotivila i poslali k Přemyslovi prosíce jeho, aby s nimi ostal. A on slíbil to učiniti, jenž inhned přěd biskupem sě to neutajilo a on přěd ciesaře i vnesl, proněžto ciesař Přemysla vévodu také proti ciesařově velebnosti zaviňeného vévodstvie svého inhned zbavil a jakž toho obyčej jest, tomuto biskupu slavně vévodstvie dal české s korúhvemi z své ruky. A s tiem zasě jeho poslal a ten dluh jemu odpustil. Tyto noviny roznesly sě dřév, než biskup tam přijel, proněžto věčší páni čeští vévodu svého u marné naději jsú položili přisiehše i zaručivše, že by jeho nechtěli ostati. A když povědieno bylo, že biskup přijel, mnozí páni z svým vévodú vzdvihu sě chtiec s ním ostati a to, což řeči mluviechu, a to chtiec skutkem naplniti a ukázati. A když by na tom miestě, tu kdež srdečný úmysl pravý zeven měl býti, inhned po stařejších počenše jeden po druhém preč uteče.
{Biskup vyhnal české knieže}textový orientátor
Proněžto ten jistý biskup u velikém množství lidí spředu i szadu do Prahy byl přiveden, kteréžto město čtyři měsíce okolo něho ležal, na Božie narozenie obdržal jest. A tak pak s tiem ten biskup vyhnav Přemysla z země panoval v ní až do svého života, jednak čtyři léta, zčestně ji zpravuje.
{Biskup bojoval}textový orientátor
Léto Božie tisíc sto devadesát a čtyři tento jistý Jindřich biskup s vojskem svým vtrhl do Moravy, ji všecku panování svému podrobil jest se všemi hrady. Odtavad pak s lidmi oboje země moravské i české u velikém množstvie přikázaním ciesařovým Jindřichovým vrthl do Srpska, že některak rozhněval sě bieše na toho markrabie Albrechat ciesař, na kteréžto jiezdě s tiem vojskem mezi
