Skoro potom Jindřich vévoda slezský bez plodu umřel pacholíkového i byla ta smlúva skrze říského krále opět obnovena tiemto listem.
{Hantfest smlúvy Čechóm}textový orientátor
„Rudolf z Božie milosti. Jakož prvé znamenavše věrné zaslúženie krále Václava českého i jeho předkóv, dóstojným také darováním jeho darovati smy umyslili. Proněžto kniežetstvie vratislavské a slezské, ješto Jindřich někdajší vévoda od nás a od ciesařstvie měl u manstvie, ta jistá všecka manstvie, ješto po jeho smrti ostala, kterážto k nám a k ciesařství příslušie, ji se vším jich příslušením i s jedniem i s druhým právem, kterýmižkoli jměny jmenovati sě mohú, králi českému dřéve řečenému i jeho budúcím od nás a od ciesařstvie jmajíce drženo býti jménem a obyčejem manovým dávámy k držení a k jmění tiemto listem dániem jako na dřévněm. I konec točíš tomu všemu na svědectvie list tento.“
Ale kterak, kolik listy tyto vyšlý byly, však tehdy král Václav toho času nebyl toho vévodstvie u pravém držení.
{Co otec dal, to syn vzal}textový orientátor
Téhož léta král Václav opavské vévodstvie, ješto otec jeho učinil byl Otakar i dal Mikulášovi synu svému rodilému u manstvie, jemu odjal a vyhnal jej ven i měl je sobě. Toho času Kristina královská a zandomřská vévodina dcera bulgařského ciesaře sestra Kunhutina, mateřie krále Václavovi, jenžto muž jejie Lešek vévoda ještě za živa, protože plodu neměl, s povolením svých pánóv tě obě zemi dala jest i poslala k němu posly, aby sě v ně uvázal. Jenž pro jiné věci pro plné sám nemoha jěti, Tobiáše biskupa poslal, an sě jménem královým i uvázal. To když sě stalo tak přibrala sě do Prahy ona a tak mnohé časy s králem bydlivši umřela jest a u svatého Franciska pohrabána podlé sestry své královy mateřě Gunhunty.
