smrt krále Václavovu s vojskem velikým přitáhl chtě tomu, aby syn jeho králem byl, nebo jest byl král Václav syn sestry Albrechtovy říského. Proněž ten Albrecht s jedné strany a syn jeho z druhé strany vtrhli do Čech i rozbili stany své, proněžto někteří páni i měštěné uznamenavše sílu a moc otcovu i synóv s velikú múdrostí volili jej králem. To vzvěděv korutanský z ženú svú tajně z Prahy preč sě vzdvihli. Ten Rudolf královú Elžku ženu krále Václavovu druhého pojal, jest jenž byla dcera Vratislavova krále polského.
O tom, kterak někteří páni a zemené Rudolfovi sě byli vzprotivili, jenž v zemi chtěl býti, i jiných mnohých věcech
{Bavor pán strakonický a z Hazemburka pán Vilém}textový orientátor
Léto Božie tisíc tři sta a sedm pán Bavor strakonický, jenž Cviekov držieše, a pán Vilém z Hazemburka nebo z Valdeka, jenž Křivoklat držieše, z svými koho mohli mieti tomuto volení Rudolfovu vzprotivili sě, proněžto s velikým vojskem Horaždějovice oblehl byl. Jenž tu ležě nadtrápen byl tú nemocí, jenžto disenteriacizojazyčný text slove, česky úplavice, a tak toho měsíce července umřel jest, za jehož duši králová Elžka ve jmě svatého Šimona a svatého Judy oltář založila u pražském kostele a on také v pražském kostle jest pohrabán. Potom zemené sjeli sě do Prahy a tak v dvoře biskupově mluvili, kto měl volen býti králem, mezi nimižto jeden pán Dobeš z Bechyně předo všemi táhl na to i jiné navodil, aby Fridrik bratr Rudolfóv králem byl. A když o to rozličné řeči i sice i onako byly, zatiem pak Oldřich z Lichtemburka toho rodu ronovského, protože ten Dobeš jinozemce vynese do země těmito slovy jal sě mluviti a řka: „Ó Dobeši, Dobeši, i kterak dlúho ty, ješto nepřietelé našich králóv českých jsú, v králevstvie chceš voliti?“ Zatiem inhned s tiem dřéve nežli řeč dokona vysapiv meč svój i prodrnši Dobeše přěde všemi pány. Zatiem také inhned vnuk Oldřichóv z Krušiny vnuka Dobešova inhned zabit jest, proněžto byl
