mílí své stany jsú rozbili. A již král Otakat bieše z svými, Rudolf z druhé strany Dunaje stany své rozbil bieše podlé Lince. A když sedm neděl tak stáchu, uzřevše s obú stranú, že pokrmu lidem i koňiem nedostává sě, příměřie mezi sebú učinili a o smlúvu rok vzeli na tom ostrově, jemuž Kamberg řiekají a tak jsú sě tu přítelstvie smluvili. A takž Václav syn Otakaróv dceru Rudolfovu pojieti měl a syn Rudolfóv dceru Otakarovu a tak ty jisté svatby přěd biskupy a před pány mnohými přísahami a listy jsú stvrzeny.
{Král český oklamán}textový orientátor
Proněžto Otakarus toto sjednánie a zatvrzenie Rudolfově k jeho prosbě na radu některých zlú pro naději věčšie milosti pět korúhví vzdal jemu na znamenie pokory naděje sě, že by jemu on zasě je vrátil. To on jako pro čest jedno učinil byl. Zatiem pak Rudolfus s svými poradiv sě Otakarovi jedno dvě korúhve vrátil, českú a moravskú, a jiné sobě ostavil řka tak, že by jemu těch zemí potřebí bylo. Ale potom, když by sě zboží vzmohl a u panování že by jemu vrátiti je chtěl, slíbil. S tiem pak sjednáním domóv sě vrátila oba.
{Vítkovici lúpili zemi}textový orientátor
Téhož léta Vítkovici s velikým množstvím lidí odstúpivše od krále preč v zemi české chudým lidem i klášteróm mnoho zlého jsú učinili, jenž král to tak mlče zminul, neb jemu jich pomoci třěba bieše toho času.
Léto Božie tisíc dvě stě sedmdesát a sedm tého měsíce zářije král Otakár raději chtě svú dceru Bohu nežli člověku dáti tu, ješto syn Rudolfóv mějieše mieti, v klášter svatého Franciska z deseti jinými pannami dal jest. To když sě tak stalo, návodem některých svých rádcí Otakar z svými posly a listy proti Rudolfovi nepřiezeň jest povzdvíhl.
O tom, kterak Přemysl skrze nevěru svých pánóv v Rakúsiech zabit, a o jiných mnohých věcech přiebězných
Léto Boží tisíc dvě stě sedmdesát a osm král Otakar želeje, že ty země byl vzdal, posilněn a naveden jsa od svých některých rádcí nešlechetných
