jedinké maje děťátko mladé, v jehož poručenstvie markrabie brambuřský sě uvázal, jakž otec byl zjednal.
{Tobiáš biskup pražský}textový orientátor
Toho léta Jan biskup umřel jest, na jehož miesto Tomáš biskup pátý a dvacátý vstúpil jest. Tento Otakar klášter svaté koruny založil a jě ctně nadal.
{Hlad veliký}textový orientátor
Těch časóv velmi zle země byla nadána a zpravována, nebo mnozí Sasícové a Němcové jiní vtrhujíc do země Čechy tak hrozně mútichu, že mnozí od domóv zaběhše v lesiech bydléchu. Proněžto že dědiny neoráchu, hlad v zemi byl veliký. Proněžto od těch Němcóv ukrutností země velmi zhubena byla, kostelové také zkaženy byly. Tak dlúho to trvalo, až páni s markrabí brambuřským vzemše radu Dobešovi biskupovi opravu zemskú poručili a tak Sasícové a Němcové ti jistí byli z země vypuzeni a lidé od jich zabojenie zproštěni byli.
{Bramburská}textový orientátor
Téhož léta, jakž kronika bramburská líčí, Ota řečený Šíp syn Janóv vytrhl proti Majtburským. Mezi Urozy a mezi Majtburky boj maje jat jest, jehož Jan a Kunrád bratřie jeho pomstiti chtiec, přijemše k sobě Albrechta vévodu z Brunšvika všicku zemi majtburského kostela poplenili a ty hrady Himoldsberg a Obifolde obdrželi. Zatiem pak Ota Dlúhý syn Otóv v tvář krásný Jitu dceru hrabinu z Hememberga pojal jest i měl s ní tři syny a tři dcery: jednu Boženu, ježto vévoda polský pojal, a Metildu, jenž vratislavský pojal vévoda, a Jitku, jí saský pojal vévoda, a Gunhuntu, jenž v čistotě až do smrti byla. Ten jistý Ota s bratrem svým Otú byl jest spolu, ale Albrecht bratr jich byl svój diel vzal. Potom Ota tento bratr Oty Dlúhého dceru Rudolfovu pojal říského krále, jenž když umřela, jemu v templéřským klášteře sě zákon oblekl, v němž chvíli pobyv potom v Leníně zákon přijal i byl tu do své smrti. Proněžto tento Ota Dlúhý sám diel vešken ten země měl a dlúhé časy živ jsa mnoho zemí dobyl a mnoho boje měl s Pomerany a z Slovany jě pod sě
