Mc8,13 A nechav jich, vstúpiv opět na lodí, plavil se přes moře.
Mc8,14 I zapomenuli sú s sebú vzieti chlebóv, a jediné jeden chléb měli s sebú na lodí. Mc8,15 I přikazováše jim řka: „Vizte a varujte se kvasu zákoničieho a kvasu Erodesova.“ Mc8,16 I myslili, řkúce jeden k druhému, že chleba nemáme. Mc8,17 To poznav Ježíš, vece jim: „Co myslíte, že chleba nemáte? Ještě neznáte ani rozumiete? Ještě máte oslepené srdce? Mc8,18 Oči majíce nevidíte a uši majíce neslyšíte? Nepomníte li, Mc8,19 když sem pět chlebuov lámal mezi pět tisícuov, koliko ste košuov plných z drobtuov sebrali?“ Řkú jemu: „Dvanátcte.“ Mc8,20 „Kdyžto také sedm chlebuov mezi čtyři tisíce, koliko ste košuov drobtuov vzali?“ I řekli jemu: „Sedm.“ Mc8,21 I die jim: „Kterakž tehdy ještě nerozumiete?“
Mc8,22 I přijidechu do Bethsaidy a přivedli k němu slepého prosiece ho, aby se jeho dotekl. Mc8,23 I ujav za ruku slepého, vyvedl jej ven ze vsi. A plinuv na oči jeho, vložil ruce své i otázal ho, viděl li by co. Mc8,24 A on pohleděv, vece: „Vidím lidi jako stromy, ano chodie.“ Mc8,25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, i počal jest viděti a navrácen jest, tak že jasně viděl všecko. Mc8,26 I pustil jej do domu jeho řka: „Jdiž do domu svého, a vyjdeš li na ves, neprav žádnému.“
Mc8,27 I vyšel jest Ježíš a učedlníci jeho mezi kaštely Cezaree Filipovy a na cestě tázáše učedlníkuov svých řka jim: „Kým mě praví býti lidé?“ Mc8,28 Kteřížto odpověděli jemu řkúce: „Jedni Janem Křtitelem, jiní Eliášem, jiní pak jako jedniem z prorokuov.“ Mc8,29 Tehdy dí jim: „Vy pak kým mě býti pravíte?“ Odpověděv Petr vece jemu: „Ty si Kristus.“ Mc8,30 I pohrozil jest jim, aby nižádnému nepravili o něm.
Mc8,31 I poče učiti je, že syn člověka musie mnoho trpěti a potupen býti od starších a ot najvyšších kněží a mistróv a zabit býti a po třech dnech z mrtvých vstáti. Mc8,32 A zjevně jest slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal ho tresktati. Mc8,33 Kterýžto obrátiv se, vida učedlníky své, pohrozil jest Petrovi řka: „Jdiž za mnú, satane, neb nesmyslíš, co jest božieho, ale co lidského.“
Mc8,34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: „Chce li kto po mně přijíti, zapři sám sebe a vezmi kříž svuoj a následuj mne. Mc8,35 Neb bude li kto chtieti život svuoj zachovati, ztratíť jej. Pakli kto ztratí život svuoj pro mě a pro čtenie, zachováť jej. Mc8,36 Neb co bude platno člověku, by vešken svět získal, a své by duši škodu učinil? Mc8,37 Neb kterú dá člověk otměnu za duši svú? Mc8,38 Neb kto mě vyzná a slova má v tom pokolení cizoložném a hřiešném, i syn člověka vyzná jej, když přijde v slávě otce svého s anjely svými.“ Mc8,39 I pravieše jim: „Zajisté pravím vám, že sú někteří tuto z stojících, ješto neokusie smrti, až i uzřie královstvie božie přicházejícieho v moci.“
Kapitola IX.
Mc9,1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra, Jakuba a Jana i vedl je na huoru vysokú súkromě samy i proměnil se jest před nimi. Mc9,2 I učiněno jest rúcho jeho stkvúcie a bielé přieliš jako snieh, a jakéhož barvieř bílého nemuož učiniti. Mc9,3 I okázal se jim na zemi Eliáš s Mojžiešem a biechu mluvíce s Ježíšem. Mc9,4 A odpověděv Petr, vece Ježíšovi: „Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Učiňme tuto tři stánky: tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Eliášovi jeden.“ Mc9,5 Neb jest nevěděl, co by mluvil, byli sú zajisté bázní zstrašeni. Mc9,6 I stal se oblak zastěňuje je i přijde hlas z oblaku řka: „Tentoť jest syn muoj najmilejší, jeho poslúchajte.“ Mc9,7 A ihned obezřevše se, nižádného sú neviděli viece, jediné toliko Ježíše s sebú. Mc9,8 A když sstupováchu s huory, přikázal jim, aby nižádnému, co sú viděli, nepravili, až syn člověka z mrtvých vstane. Mc9,9 I zadrželi sú slovo u sebe, tiežíce mezi sebú, co by to bylo, že z mrtvých vstane. Mc9,10 I otázali se ho řkúce: „Což tehda mistři a zákoníci pravie, že by prvé Eliáš měl přijíti?“
