Léta[452]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého CCCVI. toho měsíce února král Václav sestru svú Annu Jindřichovi korutanskému a tyrolskému vévodě oddal.
Zatiem pak Loktek s pány a měšťany, uradiv se, královské a zandomřské země lstivě od krále českého dobyl. Proněžto jeho smělost král chtě skrotiti, shromáždiv vojsko, zdvihl se k Krakovu[im]k Krakovu] kralowu,[453]opraveno podle PulkR 87rb a když na té cestě přijel do Olomúce, v děkanovu domu se rozhostil. A když tak letního času v jediném čechlu a u pláští po síni chodil, jeden nešlechetný a nevěrný syn, přistúpiv k královi, an se nic na něho nedomnieval, uhlédav ten čas, když s ním žádný nebyl, tři rány královi nožem smrtedlné učinil a s tím ihned utekl. A ačkoli toho času nebyl věděn, kto by ten skutek spáchal, však té chvíle ihned skoro jeden rytieř jménem Kunrád z Potštajna, urozením Durynk, vysunul [sě]text doplněný editorem[454]doplněno podle PulkR 87rb z síně, krvavý nůž nesa, jenž když byl, ti, ješto před síní byli, jali jeho a ihned zabili. Tento jistý král toho měsíce srpna osmnádcte let jsa v stáří, nižádného dědice neostaviv po sobě, zabit jest a v Holomúci pochován a potom do Zbraslavě přinesen. Po jeho smrti jako najbližší Loktek, dědic krále polského Přemysla, Polsko obdržal. A Ota, vévoda bavorský, uherským králem byl volen, s nímžto pak po mnohém[in]mnohém] mnohe válení Karel vždy obdržal království.
Téhož léta k ochtábu svaté Máří všickní páni i měšťané k volení nového krále obecně jsú svoláni. Tu na tom roce mezi volením byla ruoznice: jedni Rudolfa, vévodu rakúského, syna krále říského Albrechtova, volili, a druzí Jindřicha, vévodu korutanského, jenž tu také byl. Ano však větší strana, ačkoli ne pevnější, Rakúského byla volila. Ano však Korutanský dceru krále Václava Annu měl za sobú, sestře tyto dvě, Elžka a Markleta, přede všemi pány prosily sú, aby svého dědictví, Království totiž českého, zbaveny nebyly, tak, aby Rudolf nebyl volen, ale Jindřich králem byl korutanský. A tak s tú řečí ustanovení císařská na svú stranu přivozovali,