[113r]číslo strany rukopisuAlbrecht na léto umyslil jest byl do země vtrhnúti a ještě větší Čechóm škodu učiniti, ale zatiem pak hanebně byl zabit, a tak jeho lidé v zemi, ješto ostavil byl, ke všem čertóm preč utekli.
Toho[457]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena léta u vigiljí svaté Máří zvěstování, jakž kronika bramburská líčí, Jan markrabě umřel a v lenínském klášteře pochován, jehož všecka země želela, neb jediný Voldmar ostal již byl. Když pak ten Voldmar viděl, že již zhynuli ti, k nimž markrabství přísluší, povolal k sobě Jindřicha, syna markrabina, ješto Avelant příjmí měl, nad tú zemí řečenú Belič, jenž se jemu byla v rozdíle dostala, učinil jej dědicem, nebo k tomu všech markrabí panství dostalo se bylo. Ten Voldmar vtrhl do Míšně a mnohé hrady i tvrze skazil, vtrhl také podlé té vody proti Polanóm, ukrotil je, s magnopolenským Jindřichem boj také měl jest, neb zemi jeho před tím zhubil byl. Proněžto když s obú stranú boj veliký měli, ačkoli s oné strany více jich bylo, však Voldmar s svými udatněji činil a také rány trpěl, že za mrtva tu otejden. Sedlákové byli jeho obklíčili, chtíc dobiti, ale rytieř Vedske, přihodiv se tu, i odjal jim jeho. Ten Voldmar umřel jest léta Božího tisícého CCCIX. a v komarském klášteře pochován.
O zpravování Jindřichově korutanského v české zemi
Tento[458]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena jistý Jindřich, když králem byl českým volen, pět let svého zpravování zemí českú vládl. Ale za svého vládaní málo dobrého nebo nic neučinil. Ano však Hora ani dřév před tím, ani budúcích časuov nikdy lepších užitkuov nedávala na stříbře. Proněžto ačkoli téměř bezčíslné zboží odtavad měl, ani sobě, ani zemi nic dobrého neučinil, ani pokoje zjednal lidem svým. Toho času králová Alžběta Rakušanóm města svého vzdala věnná[iq]věnná] wieno: Hradec, Mýto, Chrudim, Polic a Jaromír, jenž své vladaře tu měla, jakés Šváby
