byli sú svoji přátelé.
Toho léta bylo jest v slunci nějaké jako pokažení. A ihned po tom znamení byl jest mor velmi veliký.
Léta Božího tisícého sto LXXXVII. Fridrik se všemi pány své země, z biskupem Jindřichem, s opaty a s jinými žákovstvem k císařovu dvoru byli povoláni, a tu jest sněm veliký měl, jemužto synoduscizojazyčný text latině řiekají.
Léta Božího tisícého sto LXXXVIII. město jeruzalémské od pohanuov bylo obleženo a potom i obdržáno. Proněžto mnoho křesťanstva skrze žoldána bylo zmordováno.
Léta téhož Jindřich, když marchí držal tu stran Labe a podlé Labe, hrabě z Trangramida řečený, nemaje dětí, když byl najprvé kostel sv. Štěpána udělal v Trangermundie, vida, že místo Stendal tak řečené prospievá a lepší se, založil tu kostel sv. Mikuláše a kostely jiné i vsi, i města obrátil a přichýlil jest k němu a učinil v něm dvanádcte kanovníků. Ten jistý kostel kříže svatého dřevem a dobrým dílem neb částkú hlavy sv. Bartoloměje a jinými svátostmi i klenoty mnohými okrášlili a od súzení i od práva helebeřstadenského svoboden učinil. A tak na každý hody pro náboženství v hedbávný kápi mezi kanovníky býval.
O smrti Fridrichově a o Kunrádově po něm, i také o jeho smrti i o jiných příbězích
Léta Božího tisícého sto LXXXVIIII. Fridricus, císař slavný římský, svého císařství léto třidcáté a třetí a kralování třidcáté osmé, vzev kříž, zjednav všicku potřebu k tomu, císařské věci a vládaní synu svému, římskému králi Jindřichovi, poručiv, toho měsíce máje z Řezna s svým vojskem zdvihl se na jízdu na moře, a takž po Dunaji až do Vídni připlul a odtavad až do Uher přitáhl Fridrich, vévoda český, jehožto pamět u požehnání buď věčném, umřel jest. Na jehožto místo vstúpil Kunrád moravský, jenžto půl třetího léta panoval jedinké. Ten jistý Kunrád
