ješto j’ k užitku, jest pořádná milost, Boha milovati nade vše a jako sě bližnieho v Boze a tak každú věc, jakož má býti milována. Ale milost neřádná, převrácená, nečistá, toť jest cizí, škodný oheň, a tenť brzo potkysí toho, ktož nezná pravdy; neb mnohé zdá sě pravda, ješto nenie. Protož slyšeti dobré, věrné kazatele, čísti dobré křesťanské knihy, mluviti o dobrých věcech s dobrými rozumnými a myslí o tom přemietati, srovnávajíc jedno s druhým, vše to pravdu oznamuje. A ktož tak bude zučen v pravdě, nepotkysí jej cizí oheň, ač bude chtieti po pravdě jíti. Protož k tomuto prvému povolání poďme a vizme, kdež mohúc, pravdu poznávajíc! Ktožt učení budú, jakožť die prorok Daniel, a ješto mnohé činie rozumny, budú sě stkvieti jako nebeské hvězdy u věčné věčnosti.
Druhým pozváním Kristus, ta plná pravda, die: Poďte po mně! Jako by řekl: Když znáte již pravdu, jdětež po pravdě! Dobréť jest poznati pravdu, aby věděl, co čině člověk[….]text doplněný editorem, ale to, což vie, ež jest to jemu pravda, učiniti má, […]text doplněný editorem jíti po pravdě a činiti, jakož zná pravdu. Protož die svatý Jakub: Buďte činitelé pravdy, ale ne jen posluchači lúdiece sami sebú!
Ale ež jest těžko po pravdě jíti, třetie velikým hlasem volal, jakož svědčí dnešnie čtenie. A to j’ neřekl: Poďte a vizte!, ani: Poďte po mně!, ale řekl: Poďte ke mně všichni, ješto pracijete a jste obtieženi, a já posílím vás! Vezměte mé jho na sě; nebť jest pochotné mé jho a lehké mé břiemě. Učte sě ode mne; nebť jsem sklidný a pokorného srdce, a naleznete odpočinutie dušiem vaším. Divné jest, jinde die Kristus: Uzká j’ cěsta, ješto vede k životu. A tuto die že j’ lehké břiemě jeho a pochotné jhu jeho. Ktož by právě srdcem byl pokoren a tichý, sklidný, jakož on velí sě nám učiti od sebe tomu, jistě proti světa tohoto břemeni lehkéť
