předkův od sebe zapudiv, i oddal se jest na ukrutnost neslýchanou, jižto této koruně Království českého ukazuje pálením, panen i paní ohavným násilím, lidí i dítek mordováním i všelijakým jiným bezprávím, a to konečně lstivě pod hájením kostela římského a ukládaje, kříž krvavý v řádu křesťanském nikdy nezaložený sobě od papeže bezprávně na nás vydaný ku pomoci bera, kudyž by jazyk český od něho nejohavnější potupou a kacířstvím po všem světě nevinně zhaněním shladiti mohl a cizozemce v této zemi zvelebiti a města Čechův vyhnaných jimi osaditi, jakož jest to znamenitě na den Všech svatých před Vyšehradem ukázal, pány, rytíře i panoše jazyka českého, jim zrádcí nadav, i napřed jest je šikoval a jich retovati nechtě a neb nesměje, a moha, více než na 500 nejčelnějších jest o hrdla připravil, jížto zavedení s pravou věrou želejíce litujeme, jakožto Čechův nám přirozených a k umdlení našeho jazyka českého jeho navedením poražených. Němcův a Uhrův, našeho jazyka nejukrutnějších nepřátel, lituje a je mimo Čechy předkláda, je vždy k tomu konci jednaje, aby Čechové s obou stranou sami se mordujíce, umdleni byli a tudy jim snáze s pomocí Němcův a Uhrův umdlen sou shlazeni byli. {Z úst proklatých Zikmunda krále slejcháno bylo, že by za to chtěl uherskou zemi dáti, aby v zemi české žádného Čecha nebylo.}marginální přípisek mladší rukou; * Zikmunda: Zygk-krále: kr. Jakož jest nahlas to z úst prokletých toho krále slýcháno bylo, když jest řekl, že by za to chtěl uherskou zemi dáti, aby v zemi české žádného Čecha nebylo. Protož, milí páni přátelé, vásť ještě z lásky napomínáme, abyste se sami nad sebou slitujíc a nad jazykem svým přirozeným, kterýžť ten ukrutník v hanebném narčení zůstaviti a shladiti míní, i k tomu se vedle nás přičinili, jemu dále k jeho ukrutnosti, k vašemu velikému pohanění a k konečnému našemu shlazení nepomáhajíce, ať by zákon Boží ve všech pravdách spasitedlným a Písmem svatým důvodných, svobodu měl bez utlačování, o kteréž ten král s svými pomocníky se zasazuje, nás od spasení našeho chtěje odraziti a k své víře kacířské v Konstancí ohlášené přivésti. Žádné správy ani kterého slyšení častokrát na něm žádaného nám dáti nechtěl. A jestli že byste jemu vždy nákladni býti chtěli, jeho očitá ukrutenství a záhubu vidouce přílišnou a bezprávnou této země, tehdy bychom za to měli, že byste i vy o shlazení jazyka českého stáli, i musili bychom se proti vám tak opatřiti s pomocí Boží jako proti Božím a jazyka našeho zjevným nepřátelům. Daticizojazyčný text v outerý po Všech svatých.