toto sám při sobě modlil se řka: Bože, dieky činím tobě, že nejsem jako jiní lidé: lúpežníci, nespravedliví, cizoložníci a také jako tento zjevný hřiešník. L18,12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu. L18,13 Ale zjevný hřiešník stoje zdaleka, nechtěl ani očí k nebi pozvihnúti, ale bil prsi své řka: Bože, milostiv buď mně hřiešnému! L18,14 Zajistéť pravím vám, sstúpil jest tento, spravedliv učiněn jsa, do domu svého od onoho. Neb každý, ktož se výší, bude ponížen, a ktož se níží, bude povýšen.“
L18,15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Kteréž když uzřeli učedlníci, přimlúvali sú jim. L18,16 Ale Ježíš svolav je, řekl: „Nechte dietek, ať jdú ke mně, a nebraňte jim, neb takových jest královstvie nebeské. L18,17 Zajisté pravím vám, ktož koli nepřijme královstvie božieho jako dietě, nevejdeť do něho.“
L18,18 I otázalo ho jedno knieže řka: „Mistře dobrý, co čině život věčný obdržím?“ L18,19 I řekl Ježíš: „Co mě nazýváš dobrým? Nižádný nenie dobrý, jediné sám buoh. L18,20 Umieš li přikázanie: Nezabieš, nesesmilníš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectvie, cti otce svého i matku svú?“ L18,21 Kterýžto vece: „Tohoto všeho ostřiehal sem od své mladosti.“ L18,22 To uslyšav Ježíš, vece: „Ještěť se jednoho nedostává: Všecky věci, kteréž máš, rozprodaj a daj chudým a budeš mieti poklad v nebi. A poď, a následuj mne.“ L18,23 To on uslyšav, zarmútil se jest, neb bohatý bieše velmi. L18,24 A uzřev jej Ježíš zamúceného, řekl: „Kterak nesnadně, ktož peníze mají, do královstvie božieho vejdú! L18,25 Snáze jest zajisté velblúdu skrze jehelné ucho projíti nežli bohatému vjíti do královstvie božieho.“ L18,26 I řekli ti, kteříž slyšeli: „I kto muož spasen býti?“ L18,27 Vece jim: „Coť jest nemožného u lidí, možnéť jest u boha.“ L18,28 I vece Petr: „Aj, my opustili sme všecky věci a šli sme za tebú.“ L18,29 Kterýžto řekl jim: „Zajistéť pravím vám, že nenie žádného, jenž by opustil duom neb rodiče neb bratřie neb sestry neb ženu nebo syny pro královstvie božie, L18,30 ať by nevzal v tomto času mnohem viece a v budúciem věku život věčný.“
L18,31 I pojal Ježíš dvanácte učedlníkuov svých a vece jim: „Aj, vstupujeme do Jeruzaléma a dokonají se všecky věci, které jsú psány skrze proroky o synu člověka, L18,32 nebo vydán bude pohanóm a bude posmieván a bičován a uplván. L18,33 A když jej ubičují, zabijí jej, a třetí den z mrtvých vstane.“ L18,34 A oni sú tomu nic nesrozuměli a bieše slovo toto skryto před nimi a nesrozuměli, co se pravilo.
L18,35 I stalo se jest, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl vedlé cesty žebře. L18,36 A když uslyšel zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo. L18,37, I řekli sú jemu, že Ježíš Nazaretský jde. L18,38 I zvolal řka: „Ježíši, synu Daviduov, smiluj se nade mnú!“ L18,39 A kteříž napřed šli, přimlúvali jemu, aby mlčal. Ale on mnohem viece voláše: „Synu Daviduov, smiluj se nade mnú!“ L18,40 Tehdy zastaviv se Ježíš, kázal ho k sobě přivésti. A když se přiblížil, otázal ho L18,41 řka: „Co chceš, ať tobě učiním?“ A on řekl: „Pane, ať vidím.“ L18,42 A Ježíš řekl jemu: „Prozři, viera tvá tě jest uzdravila.“ L18,43 A ihned jest viděl a šel za ním velebě boha. A vešken lid, když to uzřel, vzdal jest chválu bohu.
Kapitola XIX.
L19,1 A všed Ježíš, bral se skrze Jericho. L19,2 A aj, muž jménem Zacheus, a ten byl knieže zjevných hřiešníkuov a on bohatý L19,3 a hledáše viděti Ježíše, kto by byl, a nemohl pro zástup, nebo postavú maličký bieše. L19,4 A předběh vstúpil jest na dřevo planého fíku, aby jej viděl, neb tudy mějieše jíti. L19,5 A když přišel k miestu, vzhléd Ježíš uzřel jej i vece jemu: „Zachee, s chvátaním sstup doluov, neb dnes v domu tvém
