Bible pražská, Lukášovo evangelium

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1488. Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Ink 13.C.5, ff. 509v–525r. Editoři Kunertová, Helena (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

slunci a na měsieci i na hvězdách a na zemi dav lidí pro slévanie zvuku morského a vlnobitie, L21,26 tak že schnúti budú lidé pro strach a pro očekávanie těch věcí, kteréž přijdú na vešken svět, neb moci nebeské pohnú se. L21,27 A tehdyť uzřie syna člověka, an se béře v oblace s mocí velikú a s velebností.“

L21,28 „A když ty věci počnú se dieti, pohleďtež a pozdvihněte hlav svých, nebť se přibližuje vykúpenie vaše.“ L21,29 I pověděl jim podobenstvie: „Patřtež na fíkové dřevo i na všecka dřievie: L21,30 Když již vydávají z sebe ovoce, viete, že blízko jest léto. L21,31 Takéž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, žeť blízko jest královstvie božie. L21,32 Zajisté pravím vám, žeť nepomine pokolenie toto, ažť se všecky věci stanú. L21,33 Nebe a země pominú, ale slova má nepominú.“

L21,34 „Pilni pak buďte sebe, aby snad nebyla obtiežena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním tohoto života, a přišel by na vás náhlý ten den, L21,35 neb jakožto osidlo přijde na všecky, kteříž obývají na svrchku všie země. L21,36 Protož bděte, na každý čas modléce se, abyšte hodni jměni byli utéci těch všech věcí, kteréž budúcie jsú, a státi před synem člověka.“

L21,37 I bieše ve dne uče v chrámě, ale v noci vycházeje, přebýval na huoře, jenž slove Olivetská. L21,38 A vešken lid velmi ráno přicházel k němu do chrámu, aby jej slyšal.

Kapitola XXII.

L22,1 Když se pak přibližoval den sváteční přesnic, jenž slove velika noc, L22,2 i hledali kniežata kněžská a mistři, kterak by Ježíše zabili, ale báli se lidu. L22,3 Tehdy všel jest ďábel v Jidáše, jenž slul Škariotský, jednoho ze dvanácti. L22,4 I odšel a mluvil s kniežaty kněžskými a s mistry, kterak by jeho jim zradil. L22,5 I zradovali sú se a slíbili jemu penieze dáti. L22,6 A on také slíbil i hledal jest přístupu podobného, aby jej zradil bez zástupuov.

L22,7 I přijide den přesnic, v němžto potřebie bylo zabiti beránka. L22,8 I poslal Petra a Jana řka: „Jdúce připravte nám beránka, abychom jedli.“ L22,9 A oni řekli: „Kde chceš, ať připravíme?“ L22,10 I řekl k nim: „Aj, když vejdete do města, potkáť vás člověk jeden, čbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhožť vejde, L22,11 a diete hospodáři domu: Pravíť tobě mistr: Kde jest sieň, kdežto budu jiesti beránka s učedlníky svými? L22,12 A on vám ukáže večeřadlo veliké, obestřené a tu připravte.“ L22,13 I šedše nalezli, jakož jim řekl Ježíš, a připravili sú beránka. L22,14 A když byla hodina, sedl jest za stuol a dvanácte apoštoluov s ním. L22,15 I vece jim: „Žádostí žádal sem tohoto beránka jiesti s vámi, prvé než trpěti budu. L22,16 Nebť pravím vám, že již viece nebudu jiesti jeho, dokud se nenaplní v království božiem.“ L22,17 A vzem kalich, dieky činil a řekl: „Vezměte a rozdělte mezi sebú. L22,18 Nebť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, až královstvie božie přijde.“

L22,19 A vzem chléb, dieky činil a lámal a dával učedlníkuom svým řka: „Totoť jest tělo mé, kteréž za vás zrazeno bude, to čiňte na mé spolupamatovánie.“ L22,20 Též i kalich, když jest otvečeřel, řka: „Tentoť jest kalich nový zákon v mé krvi, kteráž za vás vylita bude. L22,21 Ale však aj, ruka toho, jenž mě zradí, se mnú jest za stolem. L22,22 A zajisté syn člověka podlé toho, jakož jest uloženo o něm, jde, ale však běda člověku tomu, skrze něhož zrazen bude.“ L22,23 A oni počali se tázati mezi sebú, kto by z nich byl, ješto by to měl učiniti.

L22,24 Stal se jest pak i svár mezi nimi, kto by z nich zdál se býti větší. L22,25 I řekl jim: „Králové pohanští panují nad svými, a kteříž moc mají nad nimi, úředníci slovú. L22,26 Ale vy ne tak, ale ktož větší [jest mezi vámi, budiž jako menší, a ktož]text doplněný editorem[322]jest mezi vámi, budiž jako menší, a ktož] est in vobis, fiat sicut minor: et qui lat. jest předchuodce, budiž jako služebník. L22,27 Nebo ktož větčí jest: ten li, ješto sedí, čili ten, ješto slúží? Však ten, ješto sedí. Ale já mezi vámi sem jako ten, ješto slúží, L22,28 a

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).