za manželku?“ L20,34 I vece jim Ježíš: „Synové tohoto světa ženie se a svadby mievají, L20,35 ale oni, kteří hodni jměni budú onoho světa a vzkřiešenie z mrtvých, ani se ženiti budú, ani vdávati, L20,36 ani také budú moci viece umřieti, neb rovni sú anjelóm a jsú synové boží, poněvadž sú synové vzkřiešenie. L20,37 A že mrtví vstanú z mrtvých, i Mojžieš jest ukázal vedlé kře, jakož nazývá pána boha Abrahamova a boha Izákova a boha Jákobova. L20,38 Buoh pak nenieť mrtvých, ale živých, neb všickni živi sú jemu.“ L20,39 Tehdy odpověděvše někteří z mistruov, řekli jemu: „Mistře, dobřes pověděl.“ L20,40 A viec nesměli ho ničehož tázati.
L20,41 I řekl jest k nim: „Kterak pravie Krista býti synem Davidovým? L20,42 A on David die v Knihách žalmových: Řekl pán panu mému: Seď na pravici mé, L20,43 ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých. L20,44 Poněvadž David pánem ho nazývá, i kterak syn jeho jest?“ L20,45 A když poslúchal vešken lid, řekl učedlníkuom svým: L20,46 „Pilně se vystřiehajte od mistruov, jenž chtie choditi v krásném rúše a milují pozdravovánie na tržišti a prvnie stolice v sbořiech a prvnie sedánie na hodech, L20,47 kteříž sžierají domy vdovské pod zámyslem dlúhé modlitby, tiť vezmú těžší odsúzenie.“
Kapitola XXI.
L21,1 A pohleděv uzřel ty, kteříž metali dary své do pokladnice, boháče. L21,2 I uzřel také jednu vdovu chudičkú, ana uvrhla dva šarty měděná, L21,3 i řekl: „Zajisté pravímť vám, že vdova tato chudá viece jest uvrhla nežli všickni. L21,4 Neb všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary bohu, ale tato z toho, což jie nezbývalo, všicku živnost svú, kterúž jest měla, uvrhla jest.“
L21,5 A některým, ješto pravili o chrámu, že by kamením dobrým a dary ozdoben byl, řekl: L21,6 „Toto, což vidíte, přijdú dnové, v nichžto nebude ostaven kámen na kameni, ješto by nebyl zkažen.“ L21,7 I tázali ho řkúce: „Přikazateli, kdy tyto věci budú a které znamenie, když se počnú dieti?“ L21,8 Jenž vece: „Viztež, abyšte nebyli svedeni, nebť mnozí přijdú ve jméno mé řkúce, že já sem a čas se přiblížil, protož neroďte jíti po nich. L21,9 A když pak uslyšíte boje a sváry, nestrachujte se, nebť musie ty věci najprvé býti, ale ne ihned konec.“ L21,10 Tehdy pravieše jim: „Povstaneť lid proti lidu a královstvie proti království L21,11 a země třesenie budú veliká po miestech a morové a hladové a hruozy s nebe a divové velicí budú.“
L21,12 „Ale před těmi všemi věcmi vztáhnúť na vás ruce své a protiviti se budú, vydávajíce do sboróv a žalářuov, pudiece k králóm a k vladařóm pro jméno mé. L21,13 A přihodíť se vám to na svědectvie. L21,14 Protož uložte v srdcích svých, abyšte nemyslili, kterak byšte odpoviedali, L21,15 jáť zajisté vám dám usta a múdrost, jiežto nebudú moci odolati ani odmlúvati všickni protivníci vaši. L21,16 A budete zrazováni od rodičuov a od bratří a od příbuzných i od přátel a ztrápieť vás až do smrti. L21,17 A budete v nenávisti všem pro jméno mé. L21,18 A vlas s hlavy vašie nezahyne. L21,19 V trpělivosti vašie vládnúti budete dušemi vašimi.“
L21,20 „A když uzříte, an obležen od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblíží zkaženie jeho. L21,21 Tehdy ktož sú v Židovstvu, utiekajte k horám, a kto uprostřed něho, vyjděte, a kteří v krajinách, nevcházejte do něho, L21,22 neb dnové ti pomsty jsú, aby se naplnily všecky věci, kteréž psány jsú. L21,23 Ale běda těhotným a těm, ješto krmie, v těch dnech, neboť bude dav veliký na zemi a hněv lidu tomuto. L21,24 I padati budú od meče a zjímáni vedeni budú mezi všecky národy a Jeruzalém potlačen bude od pohanuov, dokudž se nenaplnie časové národuov.“
L21,25 „A budú znamenie na slunci
