Bible pražská, Lukášovo evangelium

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1488. Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Ink 13.C.5, ff. 509v–525r. Editoři Kunertová, Helena (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

reptali mistři a zákonníci řkúce, že tento hřiešníky přijímá a jie s nimi. L15,3 I povědě k nim podobenstvie toto řka: L15,4 „Který z vás člověk, jenž má sto ovec, a ztratí li jednu z nich, však nechá devadesáti devieti na púšti a jde k té, kteráž zahynula, dokudž by jie nenalezl? L15,5 A když nalezne ji, vloží na ramena svá raduje se. L15,6 A přijda domuov, svolá přátely a súsedy řka jim: Spoluradujte se se mnú, neb sem nalezl ovci svú, kteráž byla zahynula. L15,7 Pravímť vám, že tak bude radost v nebi nad jedniem hřiešníkem pokánie činícím viece než nad devadesáti devieti spravedlivými, kteří nepotřebují pokánie.“

L15,8 „Anebo která žena, majíci zlatých deset, a ztratí li zlatý jeden, však zažže svieci a zpřemietá ty věci, které v domu sú, a hledá pilně, dokudž nenalezne? L15,9 A když nalezne, svolá přietelkyně a súsedy řkúci: Spoluradujte se se mnú, neb sem nalezla zlatý, který sem byla ztratila. L15,10 Takť, pravím vám, radost bude anjelóm božím nad jedniem hřiešníkem pokánie činícím.“

L15,11 I vece: „Člověk jeden měl dva syny. L15,12 I řekl mladší bratr z nich otci: Otče, daj mi diel statku, kterýž na mě slušie. I rozdělil jest jim statek. L15,13 A po nemnohých dnech shromaždiv všecky věci mladší syn, bral se jest do daleké vlasti a tu rozmrhal statek svuoj, živ jsa smilně. L15,14 A když všecko utratil, stal se jest hlad veliký v krajině té a on počal nuzen býti. L15,15 I odšel a přídržal se jednoho měštěnína vlasti té. I poslal jej do vsi své, aby pásl vepře. L15,16 I žádáše naplniti břicho své mlátem, kteréž vepři jedli, a žádný nedával jemu. L15,17 Tehdy on navrátiv se sám k sobě, řekl: Co otrokuov v domu otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru! L15,18 Vstanu a puojdu k otci svému a diem jemu: Otče, shřešil sem proti nebi a před tebú L15,19 a jižť nejsem hoden slúti syn tvój, ale učiň mne jako jednoho z nájemníkóv tvých. L15,20 A vstav bral se jest k otci svému. A když ještě daleko byl, uzřev jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jest a přiběh padl jest na šíji jeho a políbil jeho. L15,21 I řekl jemu syn: Otče, shřešil sem proti nebi a před tebú a jižť nejsem hoden slúti syn tvój. L15,22 I řekl otec k služebníkóm svým: Rychle přineste rúcho prvnie a oblecte jej a dajte prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho L15,23 a přiveďte tele tučné a zabíte a budeme jiesti a hodovati, L15,24 neb tento syn muoj byl umřel, a obžil jest, zahynul byl, a nalezen jest. I počali hodovati. L15,25 Bieše pak syn jeho starší na poli. A když šel a přibližoval se k domu, uslyšal hudbu a zpievanie. L15,26 I povolal jednoho z služebníkóv, a otázal ho, co by to bylo. L15,27 A on řekl jemu: Bratr tvój přišel i zabil jest otec tvój tele tučné, že ho zdravého přijal. L15,28 I rozhněval se a nechtěl vjíti. Tehdy otec jeho vyšed, poče prositi ho. L15,29 A on odpověděv, řekl otci svému: Aj, toliko let slúžím tobě a nikdy sem přikázanie tvého nepřestúpil, a nikdy si mi nedal kozelce, abych s přáteli svými hodoval. L15,30 Ale když syn tento tvuoj, ješto sežral statek svuoj s nevěstkami, přišel, zabil si jemu tele tučné. L15,31 A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnú jsi a všecky věci mé tvéť sú. L15,32 Ale hodovati a radovati sem se musil, neb bratr tvuoj tento byl umřel, a ožil jest, zahynul byl, a nalezen jest.“

Kapitola XVI.

L16,1 Pravieše pak i učedlníkóm svým: „Člověk jeden bieše bohatý, jenž měl vladaře, a ten obžalován jest před ním, jako by rozmrhal statek jeho. L16,2 I povolal ho a řekl jemu: Co to slyším o tobě? Vydaj počet vladařstvie tvého, neb již nebudeš moci vládnúti. L16,3 I vece vladař sám v sobě: Co učiním, neb pán mój odjímá ode mne vladařstvie? Kopati nemohu, žebrati se stydím. L16,4 Viem, co učiním, aby když budu zbaven vladařstvie, přijali mě do svých domuov. L16,5 Protož povolav jednoho

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).