čieho jste ducha. L9,56 Syn zajisté člověka nepřišel ducha zatratiti, ale spasiti.“ I odešli sú do jiného kaštelu.
L9,57 Stalo se pak, když sú šli cestú, vece jemu jeden: „Puojdu za tebú, kam se koli obrátíš.“ L9,58 I vece jemu Ježíš: „Lišky dúpata mají a ptáci nebeští hniezda, ale syn člověka nemá, kde by svú hlavu sklonil.“ L9,59 I vece k jinému: „Poď po mně!“ A on řekl: „Pane, dopusť mi najprvé jíti a pochovati otce mého.“ L9,60 I die jemu Ježíš: „Nechať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jdi, zvěstuj královstvie božie.“ L9,61 I vece jiný: „Puojduť po tobě, pane, ale prvé dopusť mi, ať poviem těm, kteří doma sú.“ L9,62 Vece k němu Ježíš: „Žádný, ktož ztahuje ruku svú k pluhu a ohlédá se za se, nenie zpósoben k království božiemu.“
Kapitola X.
L10,1 Potom pak vyznamenal pán i jiných dva a sedmdesáte a poslal je po dvú před tváří svú do každého města i miesta, kamž jest měl sám jíti. L10,2 A pravieše jim: „Žeň zajisté mnohá, ale dělníkuov málo. Protož proste pána žni, ať pošle dělníky na žeň svú. L10,3 Jdětež, aj, já posielám vás jako berany mezi vlky. L10,4 Protož nechtějte nositi pytlíkuov ani mošny ani obuvi a žádného na cestě nepozdravujte. L10,5 A do kteréhož koli domu vejdete, najprvé řcete: Pokoj tomuto domu, L10,6 a bude liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš. A pakliť nebude, k vámť se navrátí. L10,7 A v témž domu ostaňte jedúce a pijíce, což u nich jest, nebť jest hoden dělník mzdy své. Neroďtež choditi z domu do domu. L10,8 A do kteréhož koli domu vejdete a přijmú vás, jezte, které se koli věci přikládají vám, L10,9 a uzdravujte nemocné, kteříž v něm sú, a řcete jim: Přiblížíť se mezi vás královstvie božie. L10,10 A do kteréhož pak koli města vejdete a nepřijmú vás, vyjdúce na ryňky jeho, řcetež: L10,11 Také prach, který se přichytil nás z města vašeho, vybíjieme na vás, ale však to vězte, žeť se přibližuje královstvie božie. L10,12 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lechčejie bude nežli tomu městu.“
L10,13 „Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Bethsaido! Nebo by v Tyru a v Sidonu činěny byly moci, které v vás sú činěny, dávno by, v žíni a v popele sediece, pokánie činili. L10,14 Ale však Tyru i Sidonu lehčejie bude na soudě nežli vám. L10,15 A ty Kafarnaum, až do nebe pozdviženo jsi, ale až do pekla pohříženo budeš. L10,16 Kto vás slyší, měť slyší, a kto vámi pohrdá, mnúť pohrdá, a kto pohrdá mnú, pohrdáť tiem, ktož mě jest poslal.“
L10,17 Potom navrátilo se dva a sedmdesáte s radostí řkúc: „Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jméno tvé.“ L10,18 I vece jim: „Viděl sem satanáše jako blesk, an padá s nebe. L10,19 Aj, dal se vám moc, abyste šlapali na hady a na štíry i na všelikú moc nepřietele, a nic vám škoditi nebude. L10,20 Ale však v tom se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale radujte se, žeť sú jména vaše napsána v nebesiech.“
L10,21 V tu hodinu rozveselil se jest v duchu svatém a řekl: „Chválím tě, otče, pane nebe i země, že si skryl tyto věci před múdrými a opatrnými a zjevil si je maličkým. Ovšem, otče, neb se tak líbilo před tebú. L10,22 Všecky věci dány sú mi od otce mého. A žádný nevie, kto by byl syn, jediné otec, a kto by byl otec, jediné syn, a komuž bude chtieti syn zjeviti.“ L10,23 A obrátiv se k učedlníkóm svým, řekl: „Blahoslavené oči, kteréž vidie, což vy vidíte. L10,24 Nebť pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli sú, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli sú.“
L10,25 A aj, jeden v zákoně učený vstal, pokúšeje ho a řka: „Mistře, co čině život věčný obdržím?“ L10,26 A on řekl k němu: „V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?“ L10,27 A on odpověděv, řekl: „Milovati budeš pána boha svého z celého srdce
